Cizinka

„Cizinka je ,červená knihovna‘ jak vyšitá, ale kdo si někdy rád neodpočinul u milostného příběhu a nezkusil z trudné reality uniknout do jiného prostoru a doby? Autorka navíc zvládla namíchat vábivou směs emancipované vypravěčky, drsného, leč empaticky jemného mladého muže, prostého a přitom vzdělaného – považte, i se smyslem pro humor – a romantické krajiny větrem i deštěm ošlehaného Skotska… A když přidala ještě fantastickou ingredienci cestování časem, okořenila tak svůj počin aspektem nostalgie, minulých dob, historických reálií 18. století a dobrodružné vzpoury. Výsledkem je dezert sice trochu plnotučný a značně oslazený, i tak ovšem neodbytně ponouká k tomu, aby s ním člověk zhřešil,“ uvedla Šárka Jančíková, redaktorka vydavatelství OneHotBook. A doplnila: „Hlavní hrdinka supluje v historickém příběhu pohled dnešního člověka, ale na rozdíl od zhýčkaných současníků je čerstvě utužená peklem právě skončené druhé světové války a při té příležitosti příhodně vyškolená jako zdravotní sestra, což se jí na výletě do méně civilizované doby citelně hodí. K tomu má za manžela historika, který ji díky své zálibě v poučování včas vybavil některými znalostmi o tom, co se v letech, do nichž se propadla, odehrává a jak to také všechno – dost pravděpodobně – dopadne.“
 

„Když mi nabídka na načítání téhle audioknihy přišla, vyprávěla mi o ní máma, která má román i jeho pokračování ráda, a řekla mi, že podle něj vznikl úspěšný seriál. Já jsem předtím neznala ani knihu, ale přečetla jsem ji během pár dní a bylo to přesně to, co jsem tyhle prázdniny potřebovala – dobrodružství, odpočinek, láska. Bavila mě, jinak bych ji nezhltla tak rychle,“ prozrazuje Jitka Ježková, která dala hlas protagonistce audioknihy, jež celý příběh vypráví ze své perspektivy. A doplňuje: „Claire je klasická sufražetka, to je můj člověk. Když přijde na věc, dokáže zachovat chladnou hlavu – doufám, že bych v podobných situacích byla taky taková, ale nezažívám je. Líbí se mi na ní, že dokáže zůstat duchapřítomná, že má dostatečné sebevědomí. Přestože má jenom vzdělání zdravotní sestry, ale z poloviny 20. století, což v 18. století sebejistotě dost napomůže. Možná i díky tomu, že si jako ošetřovatelka prošla druhou světovou válkou, nemá pochybnosti o svých schopnostech, uvědomuje si, co umí a co zvládne – a tím pádem dokáže v tomhle ohledu jednat stejně jako muž.“ Při četbě rozsáhlého románu se interpretka navíc dozvěděla leccos o Skotsku v 18. století. „Autorka docela podrobně líčí, jak fungovaly klany a jejich život, jak to ve Skotsku tehdy chodilo, na což jsem samozřejmě narazila i dříve, ale tady je to v popisu běžného života, navíc viděné pohledem současnějšího člověka. Je zajímavé, na čem byla skotská společnost v době jakobitského odboje postavená, jak byla rozdělená,“ líčí narátorka, která si užila svoje i se skotským místopisem, jmény či dalšími specifickými výrazy. „Musela jsem se pořád zastavovat a znovu si připomínat správnou výslovnost – jsou to slova, která jsem slyšela poprvé v životě, takže jsem si je nebyla schopná zapamatovat. Na názvy různých jezer, na všechny ty ,brochy‘, jsem se musela třeba dvacetkrát kouknout, než jsem si je zafixovala. Ale patří to k tomu, což respektuji, a snažila jsem se vyslovovat co nejlépe,“ popisuje herečka.

Velké dobrodružné vyprávění provází původní a výrazně epická hudba, jejíž ústřední rozkročená melodie se žene přes kopce a údolí na bezeslovném ženském vokále, cválá na akordech zvonivé akustické kytary a v harmonii vše prodýchávají nezbytné skotské dudy. V rytmicky výrazných a úderných předělech se hojně uplatnil vojenský buben, naopak jemné melancholické party v crescendu rozezvučí struny mandolíny.