„Dominik se svým Čeňkem nastavil laťku hodně vysoko, jelikož opravdu velmi vtipně glosuje denní strasti s batoletem, důvěrně známé všem rodičům. Po poslechu ´deníčku´ nezbývá než tiše smeknout před trpělivostí maminek a modlit se, aby tahle šílená řehole nepadla na vás; snažit se také někdy přijít včas domů z práce a hlavně nikdy nehovořit o tříleté fajn ´dovolené´ s roztomilým drobečkem. Prostě, moc neprovokovat a raději si vše vyslechnout v téhle mimořádně vtipné audioknize,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook.
Interpreta, který by se měl ujmout textu, si autor vybral v jistém smyslu sám. „Filip Švarc je opravdu perfektní. Jsem přesvědčen, že jeho hlas je pro tento typ humoru jak dělaný. Je také patrně můj nejoblíbenější dabér, takže když to vypadalo, že bude audiokniha, měl jsem jasno a o pana Švarce jsem si zcela drze řekl. Bylo to trošku stylem: Buď Švarc anebo nikdo,“ objasnil Dominik Landsman. Že to byla dobrá volba, potvrdila i zkušenost s výslednou nahrávkou. „Poslouchat něco, co jsem napsal, čtené Filipem Švarcem, je opravdu zážitek. Text tak pro mě získal nový rozměr. Respektive, já už jsem z toho textu opravdu unavený a svým způsobem ho nemůžu vystát. Filip Švarc mu ale dodal nový náboj a já ho poslouchám s chutí,“ líčil autor.
Jak to vypadá, když se muž ocitne na mateřské dovolené? Zjistíte to v příbězích, které popisují zážitky, situace a strasti obyčejného „chlápka od vedle“, jemuž se narodil první syn. Zprvu nezúčastněný otec se ocitá doma s dítětem a pouští se do lítého boje o zachování rodinného blaha. Každý synkův pokrok vyčerpaný tatínek většinou odnese jizvami na duši i na těle, což však neváhá černohumorně komentovat. Sympaticky drsňácká a vtipná výpověď přináší výjimečný pohled současného muže na situace, které jinak obvykle zažívají spíše ženy.
„Autorův blog jsem sice před nahráváním nečetl, ale všimnul jsem si, že ho několik mých přátel na Facebooku sleduje, takže jsem nebyl úplně nepolíbený a věděl jsem, do čeho jdu,“ přiznal Filip Švarc. A dodal: „Při čtení jsem se opravdu výborně pobavil. Na mnoha místech jsem se skutečně smál nahlas a pamatuju si, že v jednom okamžiku jsme museli udělat i malou pauzu, protože kdykoliv jsem se k dané pasáži vrátil, začal jsem se znova smát.“ Přestože jsou záznamy otcovských trampot spíše zábavně oddechovým poslechem, četba tohoto žánru s sebou nese také různá úskalí. A stejně jako svému otci dělal i jeho interpretovi největší potíže ‒ zase Čeněk. „Jediné, s čím jsem při čtení bojoval, jsou občasné Čendovy výkřiky. Není jich moc, ale nedávají logický smysl a je těžké se do toho ´agchrrr, bujááá´ a podobně vcítit,“ vyprávěl herec, ale hned k tomu doplnil: „Dělám si samozřejmě legraci, kromě toho častého nutkání se smát jsme při natáčení žádný problém neměli.“
Nahrávku opět doprovází původní hravá hudba jako vystřižená z mateřských škol: hlavní motiv obstaral dětmi oblíbený xylofon doprovázený jednoduchou rytmikou a svůj part odehrají také dětská chrastítka, nebo hračky, brek, křik, brblání a vůbec skoro celý rejstřík, které malé batole dokáže vyprodukovat…
