Když však do trafostanice u Ystadu dorazí technik, čeká na něj děsivé překvapení… Jak spolu tyto události souvisejí? Stopy vedou k počítačové síti, jenže komisař Kurt Wallander není zrovna příznivcem moderní techniky. Případ ale nabírá katastrofických rozměrů a pachatel se stále ukrývá v anonymitě kyberprostoru. Komisaři se vůbec nezamlouvá, že se musí spoléhat na ostatní, protože se v dané problematice příliš nevyzná. Jak pochopit souvislosti celého případu, než bude pozdě?
„Nový případ nás zavádí do světa informačních technologií, což nebývá u Wallandera zvykem. Mankell je autorem starých časů, klasického zločinu a najednou tu trestnou činnost páchají mladí lidé a objevují se mrtvoly v elektrorozvodnách. Příběh hezky vystihuje, jak se doba mění. K pojmenování problému, jež jednotlivé incidenty propojuje, nakonec přispěje opět někdo z mladší generace – počítačový nadšenec, kterému komisař původně nevěří a jehož svou neopatrností málem dostane do spárů zločinců. Sám Wallander říká, že dřív se člověk lépe orientoval, protože dnes může být zločinem i to, co tak vůbec nevypadá. Nám na tom navíc může připadat zábavné, že ta bláznivá hypermoderní doba vlastně pro komisaře nastávala v pozdních devadesátých letech, tedy před dvaceti roky,“ popisuje ladění nejnovějšího dílu audioknižní řady Michal Bureš, kmenový režisér vydavatelství OneHotBook. A dodává: „Tenhle pohled, že novým časům už nerozumí, měl Wallander vždycky, ale přece jen nemládne, má cukrovku, v podstatě rezignoval na osobní život, už si ani nepouští operu, prostě pořád jen vyšetřuje a vyšetřuje… Ale když se před ním otevře vidina nového vztahu, tak se ještě snaží za ní jít.“
„Wallander začíná ztrácet půdu pod nohama, zrazují ho kolegové a k těm problémům, které už měl na bedrech za celou tu dobu, co ho známe, se nabalují další. Je s podivem, že ještě funguje. Na konci ho čeká i určitý zlom a velké překvapení, ale po mnoha pádech je to jistý podnět zase vstát, naděje do budoucnosti. Je to celé hodně různorodé a napínavé,“ líčí „svého“ komisaře interpret celé detektivní série Jiří Vyorálek. A doplňuje: „Zaujalo mě, jak se zvládne probít pro něj neznámou džunglí – prostředím počítačů, kterému do té chvíle vůbec nerozuměl. I přesto se mu podaří dát si věci dohromady, ač má zpočátku velký handicap v podobě absolutní neznalosti problematiky. Zase to dokázal. Wallander je prostě dobrej!“
Nahrávku v režii Michala Bureše doprovází původní elektronická hudba, která v doprovodných zvucích připomíná hektickou dobu, v níž se vyprávění odehrává. Silná nosná melodie střídá tóniny i tempo a z ní vycházející rozehrané fragmenty oddělující kapitoly a jednotlivé části příběhu. Svižné, jednoduše aranžované skladby vyvolávají vzpomínku na znělky detektivních seriálů, optimismus nových časů je ovšem jen zdánlivý a postupně se láme do melancholičtějších a temnějších nálad.
