Stovky adaptací divadelních, filmových i rozhlasových, komiksy, a dokonce i počítačové hry. Přestože vznikl ve století páry, román Frankenstein opanoval zábavní průmysl i v jeho virtuální éře a stal se trvale inspirujícím dílem populární kultury. Trvalo mu to bezmála dvě století, během nichž vydělal miliardy, paradoxem je, že ne svojí autorce.
Mary Wollstonecra Shelleyová u prvního vydání ani nezveřejnila své autorství, takže Frankenstein vyšel v roce 1818 anonymně a v nákladu pouhých pěti set výtisků. Předmluvu napsal již tehdy známý a skandály opředený básník Percy Bysshe Shelley, Maryin manžel, což podnítilo spekulace o jeho utajeném autorství. Dnes víme, že na románu měl jistý podíl, jako řekneme „rodinný editor“, a právě on povzbudil svou novomanželku, aby původní náčrt povídky rozšířila na román. Ostatně byl i u toho, kdy se Mary nadchla myšlenkou napsat nějaký hrůzostrašný příběh.
Stalo se to ve Švýcarsku u Ženevského jezera ve společnosti básníka Lorda Byrona a jeho lékaře Johna Polidoriho. Škoda že nevíme přesné datum, protože onen večer deštivého léta byl obzvlášť významný pro žánr vampyrického hororu a vědecko-fantastického románu. Z přátelské soutěže o to, kdo napíše nejlepší horor, vznikla totiž dvě díla stojící na jejich počátku. Byla to Polidorova povídka Vampýr, v níž poprvé vešel do literatury upír jako jednající postava, a román Frankenstein. Mary Shelleyová tvrdila, že příběh o vědci, který stvoří umělou bytost, se jí zdál ve snu stejně jako jeho jméno – Viktor Frankenstein. Byla však přece jen dítětem své romantické doby (v tom roce jí bylo pouhých osmnáct!), a tak mnohem pravděpodobnější je verze, že na cestách po Německu navštívila hrad Frankenstein opředený pověstmi o alchymistovi a jeho pokusech stvořit homunkula, umělého člověka.
Přes první odmítavé kritiky Frankensteina se Shellyová nakonec dočkala i jeho velké popularity, ne tak její muž. Velký romantický básník zmizel navždy v mořských vlnách stejně jako monstrózní i tragický hrdina jejího románu.
