Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Jarmilka

Jarmilka
Jarmilka

Působivý příběh svačinářky Jarmilky z kladenské Poldovky padesátých let minulého století, kde se tehdy setkávali dělníci z povolání, dělníci z donucení i vězni.

…a závodní rozhlas shůry nám svítí na cestu: …a tak jsme nastoupili cestu ke šťastné budoucnosti, jen musíme všichni dělat, je to naše… Jarmilka stáčí hlavu tím směrem a křičí do nebe: Jděte do prdele, kecálisti… to já jdu ke šťastný budoucnosti!… šla jsem si koupit kočárek, ale čtyři tisíce a kde vzít a nekrást?… A kde vezmu prádýlko kecálisti… Ale hlas shůry neslyšel Jarmilčin hlas a pokračoval: …máme nejlepší platy, nejlepší pojištění na světě a proto už z vděčnosti musíme více vyrábět… Ale Jarmilka opět křičí vzhůru: …Cože? Co to tam blafáš? …já mám dvanáct korun na hodinu a ještě jste mne teď okradli o lístky, a na co sáhnu stojí samý tácy… Avšak tentýž hlas, ale už z jiného ampliónu, nám kráčí vstříc: …musíme státi v jednom šiku pod praporečníkem míru… A Jarmilka se tak pěkně na mne podívala a řekla: Von tomu hlasu člověk nemůže utýct…“ Sebrané spisy BH, svazek 3, str. 96
 

Psal se rok 1949 a do národního podniku Obchodní domy dorazila budovatelská kampaň „70 000 do výroby“. Pětatřicetiletý svobodný právník JUDr. Bohumil Hrabal měl zrovna svého kancelářského života tak akorát a rozhodl se změnit sám sebe tím, že změní svoji životní pozici. Nastupuje tedy k tavicím pecím oceláren SONP Kladno. Za půl roku také definitivně mění svůj podnájem v Jáchymově ulici na Praze 1 za bývalou kovářskou dílnu v Praze-Libni, v ulici Na Hrázi čp. 326.

Novelu Jarmilka natloukl Hrabal do psacího stroje bez háčků a čárek v roce 1952. Každý den vstával v půl čtvrté ráno a jezdil do hutí na Kladno, odpoledne se vracel zpátky, aby pak spolu s přáteli vedl řeči o umění, o literatuře, aby na dvorku před svým bytem psal oslněný sluncem, chodil se koupat do Vltavy nebo v zimě topil dřevem v kamnech a pak do noci pil pivo za pivem. Z právníka, básníka, ovlivněného surrealismem, se stal dělník, spisovatel nové poetiky. Posluchač a zapisovatel hovorů lidí, reportér fabriky. Ale zbytečně přesný, zbytečně syrový. Novela ze skutečně dělnického prostředí nebyla raději puštěna do prvního vydaného souboru Hrabalových povídek Hovory lidí v roce 1956. Cenzura Jarmilku v plné síle a beze změn nepustila ani později. Poprvé se tak v původní verzi objevila až v roce 1992 jako součást vydávaných Sebraných spisů Bohumila Hrabala v nakladatelství Pražská imaginace.

banner 1200x150
text: Radoservis, Tomáš Weiss
1:52 h
2013
Radioservis
Aleš Vrzák
CR0666-2

Další tvorba autora

Tragikomický příběh mladého železničáře Miloše Hrmy na pozadí událostí druhé světové války je obecně známý hlavně díky filmové verzi režiséra Jiřího Menzela z roku 1966 ověnčené Oscarem. Nyní máte možnost poslechnout si rozhlasovou nahrávku z roku 2015 v režii Aleše Vrzáka.
Jedna z nejznámějších novel Bohumila Hrabala vypráví ústy půvabné manželky správce pivovaru o svérázném strýci Pepinovi i o životě v Nymburku v době, kdy docházelo k velkým průmyslovým objevům.
Devítidílná povídka v podání Oldřicha Kaisera nás zavede do roku 1947, doby, kdy narůstá strach z likvidace drobných živností a tak je tak snadné nalákat malé obchodníky a řemeslníky na pojištění „Opory ve stáří“. Groteskní příběhy party falešných pojišťováků, kteří nakonec sami naletí...
Bohumil Hrabal (28.3.1914 – 3.2.1997) – génius české krátké prózy, který by se letos dožil 100 let. Enfant terrible – zbožňovaný i nenáviděný, často nepochopený.

Ze stejného žánru

Todd Bowden zjistí, že v sousedství žije Kurt Dussander, který se skrývá pod cizím jménem. Chlapec zločince pozná a nabídne mu dohodu za mlčenlivost. Odměnou mu bude vyprávění o tom, co se opravdu dělo v koncentračních táborech za druhé světové války.
Štěpánovi je jedenáct a celý jeho svět závisí na dospělých. Jenže co si počne ve chvíli, kdy se jeho táta nejspíš zbláznil — odstěhoval se, nechal si narůst plnovous a z kalhot mu koukají kotníky. Tátova nová přítelkyně nemá Štěpána moc v lásce, přijde si nadbytečný. Jeho máma vzdychá, šetří úplně na všem a vypadá…
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Ale jednoho večera k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.

Od stejného vydavatele

V detektivním příběhu, kde se všechno podstatné odehrává v kulisách zašlé slávy jednoho starého pražského secesního domu, je sice všechno na dosah ruky, vrah však uniká až do poslední chvíle.
Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o…
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Vystudoval práva, ale po řadu let vykonával nejrůznější manuální zaměstnání: byl sladovníkem v pivovaru, dělníkem na železnici, pojišťovacím agentem, pracoval u vysokých pecí, ve sběrných surovinách i jako kulisák v libeňském divadle, nedaleko něhož bydlel.

Recenze této audioknihy

Český rozhlas v rámci celoročního projektu Rozhlasový rok a v rámci cyklu Česká próza, vysílaného v pravidelné četbě na pokračování, nastudoval řádku současných titulů, ale i takových, které vycházely v letech šedesátých či na počátku let sedmdesátých a nebyly dosud zvukově nastudovány. Jednou z realizací je i čtení z novely Jarmilka Bohumila Hrabala. Premiéra se…
Přejít nahoru