Hlavními protagonisty fiktivního příběhu jsou filozof Friedrich Nietzsche a psycholog, jeden z předchůdců psychoanalýzy, psycholog Josef Breuer. Nietzsche přichází kvůli svým sebevražedným tendencím k Breuerovi, aby se u něho léčil. Na pozadí jejich vztahu, tedy vztahu mezi jedním z největších evropských filozofů a nadaným terapeutem, dochází k setkání světů filozofie a psychologie. V příběhu se objeví také mladý, začínající lékař Sigmund Freud…
Když Nietzsche plakal je příběhem o romantické posedlosti, o zachraňující moci přátelství, o úkolu odborníka pohlédnout do tváře vlastnímu démonu, a tak nalézt schopnost pomoci svému klientovi. Kniha je mistrovskou směsicí fakt a fikce. Ve skutečnosti se Friedrich Nietzsche a Josef Breuer nikdy nesetkali. A psychoterapie samozřejmě nevznikla jako výsledek jejich setkání. Nicméně životní situace hlavních postav je založena na reálných faktech a základní prvky románu – Breuerovo duševní trápení, Nietzscheho zoufalství, Anna O., Lou Salomé, Freudovo přátelství s Breuerem, tepající zárodek psychoanalýzy – měly své historické místo ve Vídni roku 1882.
Kniha Když Nietzsche plakal získala cenu Commonwealth Gold Medal za nejlepší román roku 1993, v roce 2009 byla vyznamenána vídeňským knižním veletrhem a sto tisíc výtisků bylo zdarma distribuováno obyvatelům Vídně. Kniha byla přeložena do téměř dvaceti jazyků a znají ji čtenáři po celém světě. Přes čtyři roky byla např. nejprodávanější knihou v Izraeli a na žebříčku bestsellerů se ocitla ve dvanácti zemích.
