A je trochu dyslektik. K čemu se tedy hodí? Je skvělý zabiják. Nemusí přitom řídit, zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují, a nejsou to žádné složité počty. Alespoň prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyřídit jeho manželku. Ženu, z jejíž krásy se mu podlamují kolena.
„Noirově laděné vyprávění zabijáka psané v ich-formě, příběh osekaný na dřeň, bez patosu, šroubovaných kliček a postranních uliček poskytuje velký prostor pro hlasové herectví, který neuvěřitelně tvárný narátor beze zbytku využívá. Olavův popis života v šedé zóně ekonomiky, kdy zdánlivě nezaujatě a didakticky promlouvá o zabíjení jako řemesle, o krutosti bez jakékoli dávky sentimentu, ale s reflexí a postupným odhalováním nitra, vyžaduje po vypravěči bohatý výrazový rejstřík. David se zde představuje ve zcela jiné poloze, než jsou posluchači z jeho předchozích čtení zvyklí. Jeho obsazení ale bylo přesto jasná volba a skvělá předloha slibuje ve spojení s talentovaným hercem ještě o stupeň lepší prožitek,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook.
Vizuální styl audioknihy navazuje na „tradici“ OneHotBook, kdy z titulu shlíží přímo interpret audioknihy, který se pro tuto příležitost výjimečně převtělí do hrdiny, jehož jinak ztvárňuje jen hlasem, i fyzicky. Posluchači, kteří si pořídí audioknihu na CD se tedy mohou kochat stylizovanými fotografiemi Davida Novotného v podobě Olava Johnasena (a nejen na obalu, ale i uvnitř digipacku).
„Hlavní hrdina mě bavil v tom, jak je schopen sebereflexe, jakým způsobem je rozpolcený, a dokáže o tom filozofovat. Je dyslektik, takže má problém si některé věci poskládat správně dohromady. Sám říká, že díky dyslexii se mu z příběhu, který čte, stane jiný příběh, že dostane vlastně dva v jednom,“ vysvětluje vztah ke „svému“ protagonistovi David Novotný. A dodává: „Líbí se mi, že s poruchou bojuje, avšak na druhé straně dokáže být chladnokrevný odpravovač lidí. Ale rád by s tím skončil – chtěl by toho nechat, dobře se zamilovat a začít žít na jiném konci světa… Tvrdí, že zdědil krev svého otce. Jeho otec byl tyran, matka nakonec byla alkoholička, takže se to v něm nějakým způsobem smíchalo. Jak se interpret, který od dětských nesbøvek přešel ke spisovatelově dospělé krimi, na četbu připravuje? „Text si nejprve jednou přečtu a pak jsem zvědavý, co na mě přijde tady a teď, v tu chvíli, kdy to vyprávím na mikrofon. Tak to dělám vždycky. Nepotřebuji být přepečlivý v přípravě, ale chci být potom pečlivý před mikrofonem. Chci pak být prostě dobrý. Když to ze mě ‘jde ven’, chci být správně naladěný, vydat tu správnou energii,“ prozrazuje herec. Špičkovou kvalitu a soustředění lze ovšem udržet jen po určitou dobu. „Jsem zvyklý číst maximálně tři hodiny a po nich jsem prostě utahaný, ať čtu pro dospělé, nebo pro děti. Je to zřejmě dané i technikou. V dětských audioknihách si víc zahraju, tam ztratím energii tím, že jsem razantní, že struny jsou vibrované prudkým úhozem. U těch dospěláckých nahrávek se prostě zase ‘vymluvím’ – technicky se dostanu do chvíle, kdy začnu vnímat, že dělám chyby, což mě štve a tak skončím,“ líčí narátor.
Nahrávku v režii Michala Bureše doplňuje komponovaný hudební doprovod, který rozehrává ústřední expresivní melodii v několika aranžích… Vzduchem se jako sněhové vločky měkce snášejí lehké tóny kláves vykreslující niterný svět hlavního hrdiny, vrstvu za vrstvou dopadají na jeho vyprávění, zaoblují ostrý až vulgární podtón; „kolorují“ jednoznačnou černou a bílou.
V kontrastu s intimním nápěvem zaznívají v nahrávce i těžkotonážní hudební variace podpořené gradující rytmikou, kde záměrně rozladěné syntezátorové plochy vytvářejí vrstvu, která se nespojuje s melancholickým podkladem, ale vytváří kritický bod zlomu, ze kterého se jako lavina celý příběh nezadržitelně sesouvá k osudovému vyvrcholení.
Text: OneHotBook
