S pomocí Tomáše Setničky jsme vybrali přes padesát článků a zpráviček vztahujících se k Cejlu (jak se tehdy říkalo celé oblasti) a nabídli je šestnácti autorům a autorkám, aby se o ně podělili. Miroslav Balaštík i já jsme oslovili největší autorské hvězdy svých týmů, hezky půl na půl, a ty téměř bez výjimky nabídku přijaly. K mému velkému údivu pak také všichni odevzdali své práce v dohodnutém termínu; možná i proto, že se ty zprávy týkaly různých mordů, krádeží, tragikomických omylů a dalších štrapácí zvíci novodobé černé kroniky. Byly zkrátka inspirativní.
Cejl tehdy představoval v každém ohledu odvrácenou tvář rodícího se moderního města a také dnešní Bronx (jak se oblasti lidově říká), ač fakticky na dosah městského centra, trpí celou řadou neduhů, které je třeba léčit. Lidí, kteří chápou, že ze zdravého a vitálního Bronxu bude profitovat celé město, naštěstí stále přibývá…a já navíc věřím, že místo, které pozná svou vlastní minulost, má větší šanci na pozoruhodnou budoucnost.
