„Manželé Ahndorilovi nás na chvíli vylekali, když tvrdili, že pátým dílem Stalker jejich krimi série končí, a na doklad této skutečnosti vydali thriller Playground, který napsali ve zcela jiném žánru. Naštěstí se jim ale po svém komisaři zastesklo a rozhodli se k němu vrátit, protože jak jsme se u nás ve studiu shodli i s interpretem, Joona Linna, který je s námi téměř od samého začátku existence vydavatelství, by nám všem scházel. A aby příliš dlouho nechyběl ani našim posluchačům, vychází audiokniha téměř hned po vydání knihy,“ uvedl Martin Pilař, zakladatel vydavatelství OneHotBook.
Celou audioknižní sérií provází interpret Pavel Rímský, jehož nezaměnitelný projev už nemůže v žádném případu s Joonou Linnou chybět. Už šestidílná série si stále dokázala udržet jeho pozornost a ani s přibývajícími díly autorům zatím nehrozí, že by jejich příběhy byly předvídatelné. „Thrillery Larse Keplera mě pořád baví. Líbí se mi na nich jejich sofistikovaná a promyšlená struktura. Já ovšem nejsem typ čtenáře, co by se snažil uhádnout vraha, takže jsem nakonec vždycky překvapen. Lovec králíků je navíc zvláštní svým epilogem, nechci nic prozrazovat, ale pravděpodobně se budeme moci těšit na další díl,“ láká posluchače herec. A dodává: „Na audioknihy mám jen samé pozitivní ohlasy. Udivilo mě, že mi k jejich natočení dokonce lidé gratulují. I jeden známý – kamioňák, který jezdí na daleké cesty, třeba až do Itálie – se mi svěřil, že si je pouští.“ Jeho hlas je ovšem známý nejen díky mluvenému slovu, ale také z dabingu komentářů válečných dokumentů. „Jednou se mi stalo, že jsem byl na rautu, kterého se účastnil se svojí manželkou slavný spisovatel a filmový scenárista Vladimír Körner. A zatímco jsem se blížil, naklonil se ke svojí ženě a poznamenal: ,Vidíš, přichází hlas prohranejch bitev!‘“ vzpomínal herec při natáčení audioknihy se smíchem.
Nahrávku doprovází původní hudba a zvukové předěly, jež nabízejí spoustu temnějších barev klavíru, který drží základní melodickou linku krátkých skladeb. Pomalé až líné tempo kompozic bez lítosti a neomylně přibližuje oběť svému osudu. V mnoha případech melodii výrazně modulují zpočátku indiferentní rozvibrované plochy různorodých syntezátorových rejstříků, které postupně zaplňují prostor mezi tóny a akordy, rozlézají se, přelévají a rdousí melodii ke konečnému zmaru v podobě nervy drásajícího proudu nepřerušovaného šumu, hučení a praskání. Naopak roztomile a hravě působí podkres smrtící říkanky, v hudbě ztvárněný malým ansámblem dětských nástrojů počínaje xylofonem, přes „toy piano“ po rytmus nesoucí hru na triangl či cinkání zvonečků.
