Do zapadlé vesnice přichází mladý muž. Ví, že tam žije truhlář, který býval nejvyhlášenějším lukostřelcem. Chce se s ním pouze poměřit, nikoli ho překonat nebo pokořit. Truhlář váhavě souhlasí a poté mu vysvětlí, co je pro člověka, který má v ruce luk a šíp, to nejdůležitější: „Pokračujte v cestě luku, neboť ona je cestou celého jednoho života. Ale naučte se, že i správný a přesný výstřel se velmi liší od výstřelu s klidem v duši.“
Přítomen je chlapec z vesnice, který touží dozvědět se víc. A starý muž ho s moudrostí stáří učí, jak vést smysluplný život, v duchu japonského učení kjúdó, „cesty luku“, které vzniklo v Japonsku na základě tradičního umění lukostřelby pod vlivem zenového buddhismu. Jedno z poučení, kterého se mladíkovi dostalo, zní: „Budeš-li se dívat na terč jako na nepřítele, můžeš ho třeba i zasáhnout, ale nepodaří se ti zlepšit nic v sobě samém.“
