Pisálkové už se k místu činu slétají jako supi, a tak musí narychlo povolaný Maigret především určit, co dámu ubytovanou zde i se synkem, jeho guvernantkou a učitelkou přimělo sejít až do sklepení. A proč je zámožný choť oběti, jenž prý tou dobou jednal obchodně v Římě, tak odtažitý – nemá on nějaké pletky? Proč v šatnách nocovali tři pracovníci, ačkoli to předpisy i v 30. letech zakazují? Kéž by ráno nepraskla duše na bicyklu vedoucího kavárenské přípravny Prospera Donge, jenž tím pádem přijel na směnu pozdě a s vrahem se u své skříňky minul jen o minutku. Nebo je to krycí historka? Pátračském esu z nábřeží Zlatníků by se spletitý případ řešil o poznání snáz, kdyby v něm ubylo nejasností stran chlapcova pravého otce, vyděračských machinací, inspekcí u prostitutek a záměn totožnosti. Vše nasvědčuje tomu, že nyní proti Maigretovi stojí možná nenápadný, snad vyděšený, zato prohnaný zločinec.
Jednoho únorového dopoledne vyruší komisaře na stanici podivný telefonát. „Odpusťte, prosím.
