Novinku během knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy 2016 pokřtil sám autor. „Metro mám rád především pro jeho jedinečnou a hutnou atmosféru: v blízké budoucnosti, ve snadno představitelném prostředí obydlených stanic a temných tunelů Moskevského metra. Právě to jsme chtěli zachytit a umocnit: temnotu, beznaděj, sklíčený pocit z neznámého, strádání… Zkuste si nahrávku pustit v potemnělé místnosti a vnímejte, jak vás hlas vypravěče přenáší přímo do centra dění a prostředí vás nenásilně, ale zcela pohlcuje. Baví mě ta všudypřítomná lesklá, mazlavá tma, která je při poslechu ještě lepkavější, i působivá hudba uvozující děj, během něhož naplno uvolníte svoji fantazii a putujete spolu s Arťomem,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook.
Arťom žije v labyrintu moskevského metra, kam se lidstvo uchýlilo po jaderné válce. V šachtách a tunelech živoří chabě propojená lidská společenství – co stanice, to specifická komunita. Mladík, však jednou porušil jedno ze základních přikázání podzemní existence. Aby odčinil svou vinu, musí projít celým metrem až do poslední stanice, kde snad najde možnost, jak zachránit zbytky přeživší civilizace před zkázou… „Od té doby, co jsem knihu četl pro sebe i ve studiu na mikrofon, si při každodenní existenci uvědomuju, jak je skvělé, že máme slunce, stromy, brouky a ptáky… Možná to může znít pateticky, ale tenhle účinek na mě Metro má. Ta knížka je vůči člověku sice neskutečně krutá, ale zaplaťpámbu za ni, že si můžeme uvědomit, co všechno můžeme ztratit,“ prohlásil její interpret Filip Čapka. Vzhledem k tomu, že se příběh odehrává v moskevském metru, musel narátor zvládnout množství názvů stanic a jiného místopisu v ruštině. To pro něj ale nebyl problém. „Mám maturitu z ruštiny a jsem dokonce vítěz celonárodního kola Puškinova památníku ‒ soutěže v recitaci ruské poezie. Byl jsem zhruba v sedmé třídě na základce a měl jsem výborné vedení rodilé mluvčí, která ze mě dostala tu správnou dikci. A navíc jsem nerecitoval básničku, ale jímavý příběh kluka, který skončí v nemocnici se slepým střevem a začne se trochu starat o malého spolupacienta, za kterým nikdo nechodí. A ve finále ho ten druhý chlapeček osloví „Mami.“ Oko nezůstane suché. Takže s v kombinaci tím, jak jsem byl dobrej a jak byl ten příběh dojemnej, jsem to prostě vyhrál,“ vylíčil herec. A na jakém způsobu interpretace se s režisérem shodli? „Vystupuji v roli vypravěče a snažím se jen mírně modulovat hlasy různých postav. Arťom momentálně mluví jako já, ale na začátku jsem ho četl o něco naivněji. Teď už toho ale má docela dost za sebou – přece jen, když už člověk jednou visí na oprátce, tak ho to nějak poznamená,“ prozradil Filip Čapka. Jestli z toho ale Arťom vyvázl a jak to bylo dál… to už si musíte poslechnout sami.
