Rozsáhlý román z roku 1972 s podtitulem Politická detektivka pojednává o zázracích, politice a ideologii. Jeho základem je detektivní zápletka spjatá s estébáckou vraždou venkovského faráře a děj vychází z československé reality let 1949–1970.
Vyprávění má dvě propojená epická centra vycházející ze skutečných událostí: tzv. číhošťského zázraku z jara 1949 a pokusu o politický zázrak zvaný též Pražské jaro 1968. Svědkem i aktérem obou je vypravěč Danny Smiřický.
Mirákl nezprostředkovává pouze to, co vypravěč a jeho známí prožili v letech 1949–1970 v Československu i v zahraničí, ale vypovídá také o otázkách víry, o možnostech a limitech lidského poznání. Základní stavební princip představuje v románu asociativní řetězení filmově nazíraných epizod a scén. Opakované návraty k určitým myšlenkám, paralelám či podobenstvím významně spoluutvářejí složitou strukturu textu. V románu se vyskytuje několik záhad a zázraků, z nichž některé jsou logicky vysvětleny a jiné ne. Škvoreckého román respektuje napětí vycházející ze skutečnosti, že podstatu detektivky tvoří racionálně řešitelná záhada, kdežto zázrak je podmíněn fungováním iracionálních sil, současně však z tohoto napětí mistrně těží.
Rozhlasová nahrávka z roku 2024. Dramaturgie Petr Turek.
Text: Radioservis
