Nad světem, kde se právě pohybujeme bdí bůh Bedřich. Je prastarý, ale ne zase tak, aby trpěl všemi neduhy pokročilého věku. Rád se zasměje, pamatuje si, co bylo včera a někdy si jde zahrát volejbal s ostatními z budovy. Bedřich je opravdu dobrý pozorovatel, má na to přirozený talent. Dokáže pozorovat ne velké množství věcí, dokáže je pozorovat všechny. Někdy trochu zatáhne tuhle, zatlačí támhle, nebo dotáhne nějaký povolený šroubek. Nedělá to často, protože není údržbář, považuje se spíš za drobného domácího kutila, který se sem tam snaží něco trochu vylepšit.