boty. Díky stěnám tenkým jako papír a Nabíječovým atletickým výkonům slyší nejen každý náraz jeho postele o společnou zeď ložnice, ale i bouřlivé ohlasy celého zástupu žen, které si do ní vodí. A zatímco je Caroline v tomto směru momentálně „na suchu“, uvědomí si, že jí ve spánku brání nejen bušení do zdi, ale i její divoké představy.
Když jedna ohlušující noc střídá druhou, prasknou Caroline nervy. Oděná jen do své sexuální frustrace a růžové noční košilky se proklínanému Nabíječi konečně postaví tváří v tvář. Není divu, že jejich noční potyčka zažehne v nastalém napětí jiskru…
text: Tympanum
