Z rozhovoru s herečkou Gabrielou Vránovou:
Existuje nějaká/é inscenace (v níž jste nehrála), která vám uvízla v srdci i v mozku a stala se do jisté míry kánonem vašeho chápaní či vnímání divadla?
Návštěva Národního divadla s bratrem Karla Högera, Rudolfem, který byl naším profesorem líčení na JAMU. Viděli jsme Smrt obchodního cestujícího. Fantazie! Víte, co to bylo, když mi pan Höger dělal téměř o dvacet let později rozhlasového partnera ve Šlechtickém hnízdě? Podobně to bylo i s Obchodníkem s deštěm v Komorním divadle – úchvatný Lukavský. Byl mým partnerem daleko později v Netrpělivosti srdce. I proto mám rozhlas tak ráda. Dokáže spojit před mikrofonem herce jiných generací, pokud nejsou současní „obsazovači“ tak krátkozrací, že nerozeznají herecké možnosti a řídí se i před mikrofonem pouze křestním listem…
