Zdá se, že i v tzv. postmoderní době většina čtenářů dobré literatury touží po silném příběhu s překvapivou pointou a McEwan jej umí napsat opravdu brilantně. Ladislav Nagy v doslovu k McEwanovu Pokání uvádí, že pro spisovatele jsou typické postavy silných žen a slabých mužů a polarita a mocenské hry mezi mužem a ženou zajímají autora asi vůbec nejvíc.
A to je i jedno z důležitých témat knihy Nevinný (1988, česky 1997), románu v masce špionážního thrilleru, který má ovšem reálné pozadí. V roce 1955 zahájila americká CIA ve spolupráci s britskou MI6 operaci Gold. Šlo o tunel prokopaný ze západního sektoru rozděleného Berlína do ruské zóny. Cílem byl odposlech sovětských armádních linek. Tunel byl Sověty odhalen v dubnu 1956, ale pravděpodobně byl prozrazen už při jeho plánování sovětským krtkem v britské tajné službě Georgem Blakem. Tolik realita. Vše ostatní – ponurá atmosféra válkou rozbitého Berlína, soupeření špionážních služeb a především tragická love story mladého britského technika Leonarda Markhama a o šest let starší rozvedené Němky Marie Eckdorfové, do níž zasáhne osudová náhoda – je dílem autorovy nevšední fantazie.
Když jsem tuto knihu na první stránce otevřel, nepodařilo se mi ji zavřít, dokud jsem nedočetl stranu poslední bez ohledu na den či noc, pracovní i jiné závazky. Když jsem pak uvažoval o její rozhlasové dramatizaci, uvědomil jsem si, že ji musím pojednat věcně, „brechtovsky“, s důrazem na přesnost a rytmus. A věděl jsem, že ideálním režisérem šestidílného seriálu by byl Ladislav Smoček. Zakladatel Činoherního klubu nabídku rozhlasu přijal a postavy obsadil herci ideálními pro takovou látku: Ivanem Trojanem, Zuzanou Stivínovou, Ladislavem Mrkvičkou, Františkem Němcem, Michalem Pavlatou, Jiřím Lábusem a dalšími. Vznikla tak rozhlasová inscenace, která je po mém soudu stejně strhující jako její předloha. Což zní reklamně, ale říkám to závazně.
