Truhlář Tono Brtko se tak nečekaně stane správcem poloprázdných krabic s knoflíky a krajkami, ale také jejich majitelky, nahluchlé stařičké židovky Rozálie Lautmanové. Nakrátko se zdá, že okolnosti dovolí Tonovi hrát pro své nejbližší úlohu arizátora, a přitom osamělou vdovu chránit a pomáhat jí. V okamžiku, kdy mají být Židé z města deportováni, je však postaven před zásadní volbu.
Tragikomický příběh z časů arizace v klerofašistickém Slovensku, inspirovaný skutečnou událostí, uveřejnil spisovatel Ladislav Grosman (1921–1981) poprvé v povídce Past pro časopis Plamen v roce 1962. O tři roky později ho vydal rozpracovaný do podoby novely nazvané Obchod na korze a s režiséry Jánem Kadárem a Elmarem Klosem se rovněž podílel na přípravě scénáře stejnojmenného filmu. Snímek se strhujícími hereckými výkony Jozefa Kronera a Idy Kamińské a s jedinečnou hudbou Zdeňka Lišky získal vedle řady dalších ocenění také historicky prvního Oscara (1966) pro československou kinematografii. Přestože záhy, po roce 1968, zamířil film na dvacet let do trezoru, Grosmanovu dílu zajistil nesmrtelnost.
Rozhlasová adaptace, kterou drama o nenápadném kompromisu se zlem ožívá ve zvukové podobě, vznikla na základě literární verze. Nabídla mimořádné herecké příležitosti Jaroslavu Pleslovi v mnohovrstevném charakteru truhláře Tona, lapeného v ďábelské pasti krutých okolností i vlastní pasivity, a Zdence Procházkové, která v Rozálii Lautmannové využila nejen své bohaté herecké i životní zkušenosti, ale v jidiš pasážích také česko-německé bilingvní dispozice.
Obchod na korze není jen naléhavým připomenutím toho, že ústupek zlu nikdy není nevinný, ale také skutečnosti, že odpovědnost za stav věcí přijímáme i nečinností, lhostejností a mlčením.
