„Tentokrát je v hlavní roli žena, která líčí svůj příběh v ich-formě, takže jsme osvědčeného vypravěče doplnili i dámským hlasem. Příznivci Jiřího Dvořáka si ovšem přijdou na své, protože má dostatečný prostor, a navíc právě skrze jeho perspektivu dojde k zásadnímu zvratu a překvapení,“ objasňuje Jitka Škápíková, kmenová režisérka vydavatelství OneHotBook. A dodává: „Příběh se opět odehrává z velké části na ostrovech Vnějších Hebrid a posluchači budou zasvěceni i do výroby místního unikátního tvídu, s nímž hrdinové prorazí do světa. A jak je autorovým dobrým zvykem, dojde i k vraždě, která se však neuskuteční ve Skotsku, ale v Paříži. Zločin ale opět nakonec vyšetřuje starý známý seržant George Gunn, jenž si vezme na pomoc francouzskou policistku, která byla přítomna na místě činu.“
„Je to opět takové ,mayovské‘. Autor je úžasný v tom, jak umí postavy pěkně a nečekaně zamotat do sebe, z čehož vzniká velmi napínavý příběh. Mám rád jeho poetiku a líbí se mi styl jeho vyprávění. Je to v té syrovosti a v tom, jak dokáže popsat ty rašeliny, machéry, a nevlídnost skotského počasí… To je podle mě pro něj a pro jeho tvorbu typické. Když to čtete nebo posloucháte, máte pocit, že je vám zima a jste úplně promoklí,“ nastiňuje atmosféru aktuálního příběhu ostřílený narátor spisovatelových skotských krimi románů Jiří Dvořák. A doplňuje: „Jako už tradičně si mě autor znovu získal skvělým vykreslením charakterů jednotlivých postav. Umí psát jak ženské, tak chlapy. Individuální postavy, které byly v mé části vyprávění, jsem se snažil co nejlépe hlasově rozlišit tak, aby byly dobře identifikovatelné. Aby se posluchač v charakterech orientoval stejně dobře, jako se v nich vyznám já díky trefným popisům autora.“
Tentokrát ale nebyl jediným interpretem, příběh s ním vypráví i herečka Lenka Zbranková, pro niž šlo o audioknižní premiéru. „Byla to moje první audiokniha, což pro mě bylo hodně vyčerpávající, protože jsem si tu práci osvojovala. Jsem zvyklá spolupracovat s rozhlasem, ale to je trochu jako z jiné doby, není to tak rychlé ani není tolik textu. Tohle vyžaduje intenzivnější ponor, člověk je ve studiu sám s režisérem a zvukařem, je to taková intimnější práce,“ prozrazuje a dál popisuje, jak se na nahrávání připravovala: „Dělala jsem si poznámky do textu – nejdřív jsem si jich psala poměrně hodně, i barevnými pastelkami, ale pak jsem ve studiu zjistila, že mě někdy víc matou, než mi pomáhají. Takže na druhé frekvenci už jsem byla v poznámkování spořejší. Už jsem si je dělala jen tužkou, a když to bylo v textu smutné, vedle jsem si nakreslila smutného smajlíka, když to mělo být veselé, tak usměvavého.“
Nahrávku v režii Jitky Škápíkové doprovází původní melancholická hudba, sbírající energii a spodní tah z věčně dorážejícího větrného přílivu: píšťaly pohvizdují mezi skalisky neústupných klavírních melodií, atmosférické syntezátory vrství hutný základ kompozic, kterým udávají střední tempo jednoduché perkuse, jež se střídají s křehkou a smyslnou hrou na smyčce… Nový leitmotiv melodie v sobě nese i ozvuky a asociace z hudební složky audioknižní trilogie Lewis, díky čemuž je s ní obdobným laděním lehce nostalgicky propojen.