Vyhledat

Odysseus

Odysseus
Odysseus

Před 100 lety publikoval irský spisovatel James Joyce svůj nejznámější román Odysseus, zásadní dílo moderní světové literatury. Ve všedním příběhu jednoho dne jako by ožívaly všechny příběhy světa, včetně antického mýtu o Odysseovi. Možná vás nadchne, možná bude provokovat svou „nečitelností“, ale jistě vás ohromí.

…..Odysseus, mnohovrstevnatá dublinská parafráze antického mýtu. Podstatou autorovy metody je kontrapunkt skutečnosti a mýtu.
V osmnácti kapitolách tematicky vázaných k epizodám Homérovy Odyssey je s analytickou důkladností zaznamenávána všední jednodenní pouť pokřtěného irského žida Leopolda Blooma městem Dublin. V časovém úseku od 8 hod. 16. června do 8 hod. 17. června 1904 bezvýznamný žurnalista a inzertní akvizitér Bloom obstarává své pochůzky, které přes vnější banálnost opakují mytickou Odysseovu pouť z Tróje do rodné Ithaky.

Homérská paralela se neuplatňuje jen v dějové architektuře Odyssea, ale také v rozvržení postav. Štěpán Dedalus odpovídá Odysseovu synovi Telemachovi. Leopold Bloom funguje jako Odysseus a Molly Bloomová jako Pénelopé. Oba se v noci na okamžik setkají, Bloom se Štěpána ujímá ve veřejném domě, nabízí mu nocleh. Štěpán odmítne, odchází a Bloom opět uléhá vedle své spící ženy Molly-Penelopy, jejíž strhující a živelný vnitřní monolog v podobě jediné nekonečné věty román uzavírá.
Dublinské ulice v románu figurují jako moderní obdoba Daidalova labyrintu. Joyceovým cílem nebylo pouze rozložit zkušenost jednoho dne na nespočet počitků a vjemů, ale dát této zkušenosti univerzální význam.
Umberto Eco nazývá Odyssea „summou“ a „kosmickým dílem“, v němž se Joyce pokusil strávit a posléze transformovat celou lidskou kulturu. Paradoxem této metody ovšem je, že ona encyklopedická a systematická všeobsáhlost je postavena na obyčejné až banální zkušenosti.
James Joyce patří k průbojným novátorům a experimentátorům moderní evropské literatury, jeho tvorba zůstává trvale podnětným uměleckým dokumentem epochálního významu. Pro obvinění z pornografie byl Odysseus (první vydání v Paříži v nakl. Shakespeare and Co. roku 1922 – první výtisky dostal Joyce do ruky v den svých 40. narozenin, 2. února 1922) zakázán ve všech anglicky mluvících zemích, přesto se stal literární událostí. V roce 1927 vyšel francouzsky a německy a 1930 jako třetí v pořadí vyšel český překlad.
– Michal Plzák
 

text: Radioservis

Délka:

13:43 h

Autor: 

Překladatel: 

Úprava: 

Rok vydání:

2022

Série:

Pořadí v sérii:

Vydavatel: 

Režisér: 

Hudba: 

Zvuk: 

Střih: 

Obal: 

Produkce: 

Mastering: 

Výroba: 

Katalogové číslo:

CR1159-9

Ze stejného žánru

Je dvojí soucit, píše v prologu své knihy Stefan Zweig. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastní jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl - ten nesentimentální, avšak…
Povídka Pražský chodec zakladatele moderní poezie, francouzského básníka Guillauma Apollinaira, je vstupní prózou souboru s názvem Kacíř a spol. Text je inspirován autorovým pobytem v Praze roku 1902 a patří k nejzajímavějším textům zahraničních spisovatelů o tomto městě. Vypráví se v ní mimo jiné o jednom neobvyklém setkání... V režii Petra Adlera účinkuje Boris Rösner.…
Úvodní část trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, tří románů spojených otázkou, do jaké míry je člověk schopen poznat pravdu o skutečnosti i sobě samém.
Do věčnosti zkamenělá návrší, zrádné slatiny a rozsáhlá vřesoviště, stejně jako dva sobě nepodobné domy se v polovině 19. století staly kulisami slavného románu Emily Brontëové Na Větrné hůrce.

Od stejného vydavatele

Povídkový seriál Klub sebevrahů patří k Stevensonovým raným dílům a kromě tajemné  atmosféry Londýna zaujme v českém prostředí nepochybně tím, že jedním z jeho protagonistů je lehkomyslný princ Florizel z Bohemie.
V detektivním příběhu, kde se všechno podstatné odehrává v kulisách zašlé slávy jednoho starého pražského secesního domu, je sice všechno na dosah ruky, vrah však uniká až do poslední chvíle.
Traduje se, že Sir Arthur Conan Doyle začal literárně tvořit ve volných chvílích, kdy čekal na pacienty ve své ordinaci. Jestli pak při vyšetření používal deduktivní metodu, kterou proslavil ve svých detektivních příbězích, to se již neví. Ví se však, že právě tuto metodu odkoukal za svých medicínských studií od svého profesora, který si s…
Detektivní příběh z dostihového prostředí. Charles Todd pátrá, proč zavraždili Reginu a proč vyhořel dům Maisie...
Přejít nahoru