Ale komu se tu svěří, když se její venkovští vrstevníci chovají jako Stroupežnického furianti svolávající hromy a blesky na vetřelkyni z Prahy a sečtělý hoch z krumlovského knihkupectví je zase zoufale mladý?
Psychologický román vyhledávaného českého autora se stejně jako jeho žalozpěv Rybí krev subtilně vciťuje do ženy v krizi. Lehkou letní notou maskuje Jiří Hájíček vytrvalý zájem o traumata rodného kraje a přikládá závažné téma, jež zaujalo nejednoho klasika světové beletrie: jak v životě provést restart, když v něm obrat o 180 stupňů není možný?
Hrdinku nové prózy, rozvedenou Marii, za mikrofonem ztvárnila herečka Vanda Hybnerová. Jak přiznává, knihu přečetla jedním dechem. „Je na mně, abych si k předloženým textům z pozice interpretky našla cestu. V tomto případě jsem knihu přečetla na jeden zátah, a protože jsem zvyklá číst pomalu, strávila jsem s ní desítky hodin. Nelitovala jsem. Coby Mariina vrstevnice ráda uznávám, že autor předložil vyznání ženy se vším všudy. Neznám ho osobně, nicméně po tomhle zážitku bych si ho přála mít za kamarádku.“ A jako člověk, který si prošel obdobnou situací, uzavírá Mariin příběh slovy: „Vážím si na hrdince hlavně odvahy: že navzdory své samotě nepřestala pátrat po tom, co obnáší ženství. Že to nevzdala….“
