No, ať je to, jak je to, tak já vám chci říct, jaký jsme letos s partou zažili průšvihy. I když vlastně nevím, jak jsme se do nich dostali, protože jsme vždycky jen chtěli někomu pomoct nebo se něco naučit nebo se něco dozvědět, a najednou se stalo něco, za co se na nás ostatní zlobili. Ať už to bylo při zabudovávání trezoru do zdi, nebo když jsme šli doprovodit tatínka ke starýmu panu Kletečkovi, aby mu vzal míry na oblek, nebo když jsme šli do kostela. Já vím, že každej, kdo něco udělal, říká, že je v tom nevinně a že za nic nemůže, ale my za to opravdu nemůžeme. Teda až na tu díru k panu sousedovi. A až na ty špatně zapsaný míry.
Nebo na to, jak jsme v kostele tak trochu blbli… A víte co, poslechněte si to a posuďte sami, jak se to vlastně všechno přihodilo… Váš Bill.
