„Půlnoční párty byla jediným programem, který jsme hráli pod samopaly. Bylo to v roce 1968 v armádním studiu Československého rozhlasu střeženém českými vojáky před okupanty.“
– Jiří Suchý
Celé album má trochu nestandardní řazení. Nahrávky jsou „přeházené“ úmyslně.
Dosud nevydané rozhlasové nahrávky z roku 1968 v lepší kvalitě:
1. Půlnoční párty S+Š č. 1 | první část – vysíláno 2. 11. 1968
2. Půlnoční párty S+Š č. 1 | druhá část – vysíláno 2. 11. 1968
3. Půlnoční párty S+Š č. 2 | první část – vysíláno 9. 11. 1968
4. Půlnoční párty S+Š č. 2 | druhá část – vysíláno 9. 11. 1968
5. Půlnoční párty S+Š č. 5 | první část – vysíláno 30. 11. 1968
6. Půlnoční párty S+Š č. 5 | druhá část – vysíláno 30. 11. 1968
BONUSY – nahrávky ve snížené technické kvalitě, originální rozhlasové záznamy se nedochovaly:
7. Půlnoční párty S+Š č. 3 | první část – vysíláno 16. 11. 1968
8. Půlnoční párty S+Š č. 3 | druhá část – vysíláno 16. 11. 1968
9. Půlnoční párty S+Š č. 4 | první část – vysíláno 23. 11. 1968
10. Půlnoční párty S+Š č. 4 | druhá část – vysíláno 23. 11. 1968
11. Půlnoční párty S+Š č. 6 | první část – vysíláno 14. 12. 1968
12. Půlnoční párty S+Š č. 6 | druhá část – vysíláno 14. 12. 1968
V archivu Českého rozhlasu se dochovaly pouze tři z odvysílaných dílů (1, 2 a 5), které proto zařazujeme přednostně v kvalitní podobě. Po zbylých třech jsme pátrali spolu s Ondřejem Suchým, Růženou a Jaroslavem Majerčíkovými a s nemalou pomocí Davida Hertla z Českého rozhlasu.
Zejména díky archivům Bohuslava Smítky, Iva Bílého a Věry Kyliesové se podařilo objevit několik záznamů, jež sice mají notně sníženou audio kvalitu, nicméně zařazujeme je také jako cennou archivní památku práce Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého.
Tyto záznamy si vyžádaly několik zásahů. Ačkoliv v roce 1968 všechny díly působily jako živé vysílání, ve skutečnosti byly zpravidla o den dříve přetáčené a následně krácené. Slyšíme v nich někdy ne úplně citlivé zásahy střihu a v některých případech se naopak drobné části díky střihům záznamů opakovaly. První díl byl při premiéře z neznámého důvodu vysílán pouze do písně Blues o světle. Následná skladba Kytky se smály byla vypuštěna, přičemž další tři písně (Honky tonky blues, Trojský kůň a Propil jsem gáži) byly i s mluveným slovem S+Š dodatečně použity při tvorbě čtvrtého dílu (byly tam vstřiženy po bloku skladeb Jaroslava Jakoubka). Zcela totožnou nahrávku písně Propil jsem gáži prodlouženou o finální track prvního dílu Spánek má strýčka portýra znovu režie použila jako finále také šestého dílu.
V našem záznamu uslyšíte kompletní nahrávku prvního dílu se všemi zmíněnými písněmi, jež se v této podobě reprízovala, resp. prvně vysílala 5. ledna 1969 pod upraveným názvem Nedělní párty S+Š. Z toho důvodu vypouštíme totožnou (ovšem zvukově nekvalitní) část nahrávky v díle čtvrtém. Stejně tak jsme vystřihli opět totožnou verzi písně Propil jsem gáži z dílu šestého, byť zde pro dojem ucelenosti dílu ponecháváme závěrečné zopakování skladby Spánek má strýčka portýra, kterou S+Š i v jiných případech s oblibou používali jako finále.
