Anonymní sbírka orientálních legend a bajek Tisíc a jedna noc patří mezi klenoty historického písemnictví. Hodně pohádek se stalo nesmrtelnými a v různých obměnách jsou předkládány i současnému čtenáři nebo divákovi. Skrze ně se dozvídáme nejenom o východní mytologii a folkloru, ale nabízí také vhled do tamější morálky a místních zvyklostí. Mezi nejznámější české zpracování patří vydání spisovatele Eduarda Petišky, které se na pultech poprvé objevilo pod názvem Příběhy tisíce a jedné noci v roce 1971. Kniha sdružuje známější pohádky, mezi nimi například příběh o Alibabovi a čtyřiceti loupežnících, Aladdinovi a kouzelné lampě, o hrbáčovi nebo o ebenovém koni. Ve většině se objevují motivy lásky a zrady, konfliktů mezi obyčejnými lidmi s nadpřirozenem. Velmi výrazným rysem, který se táhne napříč celým dílem, je pak vyzdvihování samotné síly příběhů, které ve správný okamžik dokážou odvrátit smrt a přinést štěstí.
 
Aktuálně se díky nakladatelství Tympanum dočkala Petiškova publikace své audioverze. Namluvila ji herečka Dana Černá, která tady primárně vystupuje v roli Šahrazád. Za tónů mystické hudby bere posluchače na výlet do dávných dob, kdy mělo vyprávění velkou moc. Její hezky posazený, zastřený hlas má dar navodit tu správnou atmosféru, dokáže odpoutat posluchače od zbytečných myšlenek a ten se pak s lehkostí ponoří do starých pohádek. Černá tak vytváří intenzivní, téměř až oddechový zážitek.
 
Na druhé straně se však příležitostně objevují okamžiky, které celkový dojem lehce narušují. V některých případech se zdá být interpretčin projev poněkud uspěchaný. Znát je to především v uvozovacích větách, po kterých následuje přímá řeč. Někdy tady zaniká nezbytná pauza, která by oddělila vypravěčku od repliky jedné z postav. Posluchač se pak může lehce ztratit v tom, kdo ve kterou chvíli promlouvá, což mu trochu ztíží orientaci v ději.
 
Na tento problém navazuje i další, který se v audioknize čas od času mihne. Příběhy tisíce a jedné noci obsahují velké množství různorodých postav. Ne vždy ale Dana Černá dokáže svým hlasovým projevem oddělit sebe jako průvodkyni příběhem a ostatní hrdiny. Změny v intonaci nejsou pokaždé dostatečně výrazné, při delším nárazovém poslouchání pak může vznikat dojem, že dílo je namluveno příliš monotónně. Tyto neduhy se však neobjevují v celé audioknize, spíš se jedná o menší nedotažené části, které jsou na jiných místech bohatě vykompenzovány.
 
Navzdory přešlapům, které můžou čas od času narušit jinak hladké poslouchání, jsou Příběhy tisíce a jedné noci ve zvukové podobě velmi kvalitně zpracované. Neztrácí nic ze své pohádkovosti ani z orientálního kouzla originálního vydání.