Zpět

Kdo příšeře utne hlavu?

recenze, , 05.03.2019
Hadohlavec
Na texaské dálnici byla v kamionu nalezena téměř stovka mrtvých těl nelegálních čínských imigrantů, kteří toužili splnit si svůj sen o životě ve svobodě a blahobytu. Ke spolupráci při vyšetřování je mimo jiné přizvána i soudní patoložka Margaret Campbellová. K jejímu velkému překvapení vyslalo čínské velvyslanectví ve Washingtonu jako svého policejního důstojníka Li Jena, s nímž mladá lékařka před časem prožila v jeho rodné zemi milostný románek. Po Margaretině odjezdu z Číny ale mezi nimi vládne nevraživost a zloba. Podaří se jim zarazit nestvůrného Hadohlavce, gang pašeráků lidí, a znovu k sobě najít cestu i mimo práci?
Když skotský autor Peter May opustil v polovině devadesátých let scenáristickou dráhu a vrhl se na spisovatelství, byla jeho prvním počinem řada čínských thrillerů. Na nich si svůj styl teprve brousil, takže se fanoušci jeho pozdější vrcholné trilogie z ostrova Lewis často snaží předstírat, že žádná čínská série nikdy nevznikla. Kdyby zůstalo jen u vykreslení prostředí a kulturních rozdílů, bylo by vše v pořádku, v tomto ohledu byl May silný v kramflecích již u své prvotiny. Na tenký led se ale pustil v okamžiku, kdy své dva hrdiny svedl do mileneckého vztahu. V něm se jako na houpačce pohybují po dramatických trajektoriích, fáze rozchodů a opětovného sbližování se tu střídají tak často, že téměř zastiňují samotné zápletky jednotlivých knih.

Přesun děje na jiný kontinent příběhu pomohl vymanit se ze stereotypní šablony, zároveň jej ale trochu ochudil o exotický nádech. Přestože se děj ubírá po předvídatelných stezkách, nelze mu upřít čtivost, díky které dokáže přitáhnout i čtenáře, kteří si už říkali, že další díl nemají zapotřebí. S přimhouřeným okem (nebo oběma) se ale opět začtou, a když odhlédnou od některých prvoplánových motivů a občas nelogických pasáží, přistihnou se, že je vlastně zajímá, jak to s občas nepříjemnou hrdinkou a jejím svéhlavým protějškem všechno dopadne.
 

Jedním z důvodů proč se do Hadohlavce pustit, je i jeho zvukové zpracování. Martinu Myšičkovi a Janě Plodkové to ve studiu OneHotBook společně ladí. Plodková postupem času překonala nesmělost a nabrala zkušenosti, které jí v prvních dílech ještě chyběly. Dnes hereččin příjemný hlas působí z nahrávky stejně sebejistě, jako projev jejího kolegy. Oba se občas během jedné kapitoly ve vyprávění několikrát vystřídají, díky čemuž nahrávka nesklouzává k monotónnosti. Té se snaží vyhnout i použité hudební motivy, které kombinují tradiční čínské melodie s rockově laděnými předěly. Nejpůsobivější jsou ale pasáže, v nichž spolu oba herci vedou dialog. Tehdy se Margaret i Li zdají nejživotnější, takže Mayovi máte chuť odpustit, že spíše než čínské thrillery připomíná tato série červenou knihovnu z prostředí pitevního sálu.

Čtvrtý díl série, Hadohlavec, byl ve Francii dokonce ověnčen literární cenou, což ale neznamená, že by se od předchozích významně lišil. Pokud jste doteď ohrnovali nad čínskými thrillery nos, ani tento díl vás zřejmě ke změně názoru nepřiměje. Pokud však patříte k fanouškům jedné z dvojic, tedy Margaret a Liho nebo Jany Plodkové a Martina Myšičky, dostane se vám obvyklá porce romantiky, napětí, a propracovaných detailů z vyšetřování, na kterou jste zvyklí už z minulých příběhů. A pokud přijmete skutečnost, že i tentokrát hlavní záporák patří do sféry až bondovských superzločinců, toužících ovládnout svět, zatímco neohrožení hrdinové jsou schopní přežít snad i svou vlastní smrt, nemůže vás nic překvapit a nic pak ani nestojí v cestě užít si tuto oddychovou porci thrilleru jako lehký předkrm před něčím výživnějším.