Zpět

Hodinový strojek odtikává čas vrahovi

recenze, Jitka Tracyová, 29.07.2021
Hodiny
Detektivní příběhy jsou a vždycky byly vděčným posluchačským tématem. Svědčí o tom i produkce jednotlivých vydavatelství, které chrlí na trh jednu takzvanou pohádku pro dospělé za druhou. A není divu, že je tento žánr oblíbený – dobro zvítězí nad zlem, viníci dojdou spravedlivého trestu a člověk má pocit, že ještě nic není úplně ztraceno.
Vydavatelství OneHotBook takto už několik let „chlácholí“ své posluchače postupným vydáváním detektivních příběhů královny detektivek Agathy Christie, ve kterých figuruje malý (v jeho případě nemůžeme napsat drobný) Belgičan Hercule Poirot. Aktuálně s ním můžeme rozplétat záhadu vraždy neznámého muže z románu Hodiny. Jde o méně známý příběh o sekretářce Sheile Webbové, která se dostaví na objednanou schůzku a objeví mrtvolu muže. To by nebylo zas až tak neobvyklé, jenže vyšetřovatelé zjistí, že si ji ve skutečnosti nikdo najmout nechtěl a ona se tak stává hlavní podezřelou.
 
Co je zajímavé, Hodiny jako jeden z mála Agátiných příběhů překračují hranici železné opony a míří až do Moskvy. Naše posluchače může potěšit, že je v něm zmíněno i Československo. Jak? To už si musíte poslechnout sami… Že všechno dobře dopadne a spravedlnosti bude dopřáno zvítězit, to asi nemusím zdůrazňovat, ale jak si vedl tento díl z cyklu příběhů Hercule Poirota po auditivní stránce?
 
Způsobem interpretace nahrávka nevybočuje ze série: opět zde máme nedramatizovanou jednohlasou četbu v podání Lukáše Hlavici a v režii Michala Bureše. Je nutno říct, že výběr interpreta se vydavatelství povedl: už od prvního vydaného příběhu, Vraždy v Orient Expressu, se Hlavica s Poirotem sžil a podává jej s náležitou precizností. Na jeho práci je vidět, pardon – slyšet velká zkušenost v auditivním prostředí, ať už na straně interpreta, nebo režiséra. Ale ani nejlépe zvládnutá technika by mu nepomohla, kdyby neměl i druhou nutnou část mince – hlas. Respektive bychom to mohli spíše nazvat voice-appealem. Dovednost, která jej činí nezaměnitelným. Příjemným hlasem a správnou mluvní dikcí v nahrávce mění s lehkostí vánku hlasy, nezapomíná odlišovat jednotlivé postavy a to ať už jsou ženské nebo mužské. Nejvíc se však „vyřádí“, v tom dobrém slova smyslu, na hlavní postavě, slovutném Hercule Poirotovi. S jakoby přiskřípnutým hlasem a přepečlivou dikcí modeluje svého detektiva jasnými a ostrými tahy.
 

Všechny předpoklady ro mimořádnou nahrávku jsou tedy naplněny. Přesto však při broušení audioknižního diamantu nevychází klenot nedozírné ceny, ale sterilní konfekce. Dobře udělaná, ale pořád konfekce. Možná za to může děj, ale dojem sterility ve mně zůstává i dny po doposlouchání příběhu.
 
Posluchači se předkládá nezkrácená četba, jejíž tracky respektují dělení příběhu na kapitoly v knize, některé jsou ovšem rozděleny na dvě části. Hudbě je v nahrávce vyhrazen prostor v předělech kapitol. Několikrát je záměrně užit zvuk hodin, což je roztomilé režijní mrknutí na posluchače. Co mě ale potěšilo je, že každá z kapitol má šanci doznít, posluchač se s ní může v klidu rozloučit, sesumírovat si zjištěné informace a začít vnímat kapitolu novou, protože na to má dostatek času a režisér ani střihač ho nikam neženou.
 
I přes drobnou výtku, která ale ve svém konečném důsledku výtkou není, se posluchačům nabízí kvalitní přenesení příběhu legendárního detektiva do auditivní podoby, což při srovnání s jinými nahrávkami čehokoli, není málo.