Zpět

Jak nahrát velrybí stoličku

recenze, , 14.10.2020
Jak vytrhnout velrybě stoličku
Televizních filmů, které se staly diváckou klasikou, můžeme v historii najít celou řadu. Jen málokterý si ale vydobyl své pevné místo v čase vánočním, jako oblíbený Jak vytrhnout velrybě stoličku Marie Poledňákové z roku 1977. Právě tento rodinný příběh si vybral Supraphon pro další kousek volné edice, v níž představuje důvěrně známé filmové příběhy ve zvukové podobě.
I když je v tomto případě přiblížení dějové linky patrně nošením dříví do lesa, dopřejme si alespoň drobnou rekapitulaci: Malý Vašek má všechny běžné tužby osmiletého kluka. Tou nejsilnější je touha po dobrodružství, protože by se rád stal horolezcem. A jelikož žije jenom s maminkou, je další jeho touhou mít i svého „náhradního“ tatínka. Pro splnění tohoto přání je schopen udělat cokoli, možná i mamince nějakého toho sympatického nápadníka do života přivést. Osud tomu chtěl, aby se na horách setkal se sympatickým velitelem horské služby Lubošem, s nímž se velmi rychle skamarádí.

Audiokniha se více než film zabývá osudem a minulostí maminky Anny a prozrazuje její hlubší motivaci k práci baletky. Vztah Anny a jejího divadelního kolegy Jindřicha je postaven na mírně odlišném základu, více rozkresleny jsou i některé vedlejší postavy, kterým se televizní film neměl možnost hlouběji věnovat. Text se zároveň nevyhýbá několika reáliím, které jsou neodmyslitelně spojeny se 70. lety minulého století (události jsou zasazeny do ještě konkrétnějšího časového rámce) a celkově se komediální vyznění trochu ztrácí. Citlivý rodinný příběh však zůstává.
 

Zatímco u loni Supraphonem vydané audioknižní Cesty do pravěku hrály prim originální filmové dialogy, doprovázené vyprávěním Oldřicha Kaisera, Velryba jde cestou načtení jednou interpretkou, Simonou Postlerovou. V této souvislosti se samozřejmě ozývají pochyby o tom, jak si interpretka poradila s hláškami nezapomenutelného Tomáše Holého, u nichž si během let neustálého reprízování mnozí z nás pamatují každou intonační nuanci. Simona Postlerová Holého projev nekopíruje, její Vašek není tolik ztřeštěný, ale nechybí mu srdečnost a bystrost. Naopak v replikách Vaškovy maminky zní Postlerová podobně jako její filmová představitelka Jana Preissová, což četbě přidává plusové body. Volbu interpretky lze jednoznačně považovat za šťastnou, a i díky ní plyne čtyřhodinová nahrávka velmi příjemně.

Hudební předěly jednotlivých kapitol se tentokrát vydávají tou nejjednodušší cestou a tvoří je vždy pár taktů hlavního hudebního motivu z filmu, jehož autorem je Václav Zahradník. Přibližně v celé délce zazní až na samém závěru nahrávky.

Nechme se překvapit, zda se Supraphon odhodlá i k vydání audioknižní podoby stejně známého volného pokračování Jak poslat tatínka do polepšovny (neboť poslední kapitola obsahuje drobnou vějičku), či již nezfilmovaného, knižně vydaného třetího dílu Jak Anděla viděla anděla (který se stal inspirací pro film Jak se krotí krokodýli). Budou-li mít stejnou podobu jako Velryba, mají se posluchači nač těšit.