Alena Mornštajnová se pro jednou vydala jinou cestou, než tou, díky níž se dostala mezi nejvyhledávanější současné české autorky. Ve své nové knize Listopád sice opět vypráví příběh několika žen různých generací na pozadí politických událostí, tentokrát však nejde o návrat do minulosti, ale o alternativní verzi dějin. Listopád je dystopickým příběhem o tom, jak se mohl život v Československu odvíjet, kdyby v listopadu 1989 režim nepadl, ale pouze se znovu nadechl k ještě většímu útlaku obyvatel.
 
Z dnešního pohledu, a to zejména těch mladších z nás, kteří nezažili roky 1968 a 1989, se můžou dějinné události jevit jako něco zcela jasně daného. Kdo si snad v 60. letech myslel, že by mohla nastat změna, byl naivní. Všem mělo přece být naprosto jasné, že si Sovětský svaz svůj vliv udrží, což následně dokázal vpádem vojsk Varšavské smlouvy. A stejně tak se dnes zdá zcela nabíledni, že se režim o dvacet let později už nemohl udržet a musel padnout. Aleně Mornštajnové však tato zdánlivá danost nepřipadala jako něco samozřejmého a rozehrála hru na „co by, kdyby“. Konkrétně vystavěla svět, v němž nedošlo k rozpadu východního bloku, a komunisté si v zemích sovětské sféry vlivu svou pozici udrželi. Namísto husákovských reforem nebo snu o socialismu s lidskou tváří líčí návrat atmosféry stalinistických represí z 50. let, kdy si komunisté i na přelomu milénia udržují moc tvrdými tresty za sebemenší prohřešek proti jedinému správnému vidění světa.
 
To je případ i jedné z hrdinek, Marie. Za to, že se přimíchala do nezdařené listopadové revoluce v roce 1989, na ni čekají dlouhé roky za mřížemi. Dopisy, které píše své rodině, předčítá v audioknižním zpracování Listopádu Vilma Cibulková. Její procítěný projev v sobě skrývá posmutnělý povzdech, krytý navenek nasazenou maskou úsměvu. Režisérkou nahrávky, vzniklé ve vydavatelství OneHotBook, byla opět, stejně jako u předešlých autorčiných knih, Jitka Škápíková. Pro roli vypravěčky, popisující s vševědoucím odstupem většinu zásadních událostí, sáhla po neoposlouchaném hlasu Evy Elsnerové. Ta i přes nepříliš rozsáhlý seznam dosavadní audioknižní tvorby zvládla svou úlohu se ctí. Herecky nejvděčnější ale zřejmě byla postava Magdaleny, u níž posluchač může sledovat její vývoj od malé holčičky, vychovávané za zdmi ústavu, přes dospívání v ženu věrnou režimu až po náhlou konfrontaci s realitou, před níž až doposud zavírala oči. Zhostila se jí beze špetky zaváhání Veronika Khek Kubařová, pro níž bylo toto setkání ne až tak vzdálené od jejího nedávného účinkování v románu Svědectví Margaret Atwoodové.
 
Pro někoho bude možná nová spisovatelská poloha Aleny Mornštajnové příliš velkým úkrokem stranou, v němž je sdělení s jasným poselstvím předáváno možná až příliš černobíle. Listopád ale v dnešní době představuje autorčin apel, připomínající, že náš současný způsob života není tak samozřejmý, jak se může zdát.