Zpět

Když chřadne strom

recenze, , 19.01.2020
Tobiáš Lolness
Přiznám se bez mučení, že mé rozhodnutí poslechnout si Tobiáše Lolnesse souvisí s oceněním titulu v audioknižních Cenách Bystrouška. Umístil se na třetím místě v kategorii mladší žáci. Cena vyhlašovaná Asociací vydavatelů audioknih po zásluze obrací pozornost k novinkovým titulům pro děti a mládež. Ještě před pár lety se totiž zdálo, že v tomto segmentu audioknih kralují archivní nahrávky a Wericha, Högera či Kirschnera z pomyslného trůnu nikdo nesesadí. Těžko také konkurovat zlatému fondu mluveného slova, když částka, za kterou posluchač nově namluvené knihy pořídí, bývá více než dvojnásobná.
Zakopaný pes bývá v délce. Starší nahrávky, ať už vyšly na gramofonových deskách či se vysílaly na rozhlasových vlnách, prošly drastickým zkrácením původní knižní podoby. Nejinak je tomu i v případě Tobiáše Lolnesse. Francouzský spisovatel Timothée de Fombelle totiž příběh chlapce milimetrového vzrůstu, jehož domovem je strom, rozepsal do dvou knih. Potřeboval více než šest set stran, aby stvořil fungující alternativní svět, ve kterém se může odehrát dramatický střet dobra a zla a pohádkové vyprávění čtenáře nepozorovaně přivede k úvahám o životním prostředí, davové psychóze i nebezpečné manipulaci živené strachem z neznáma. Rozhlasové zpracování, které jako audioknihu přináší Radioservis, se vměstnalo do čtyř hodin a jedenácti minut (byť informace na CD chybně slibuje o půlhodinu více).
 

Po takovému radikálním průklestu se vkrádá neodbytná otázka, zda Klára Novotná, která pro rozhlas dramatizaci napsala, neobětovala z původního robustního textu příliš. Co zbylo z příběhu, který dostal cenu Hanse Christiana Andersena a byl vyhlášen nejlepším francouzským románem pro děti? Z úvah o živém organismu stromu, na kterém Tobiáš se svou rodinou žije, zbyla torza. Chybí řada dějových linií a popisů, takže hrozí nebezpečí, že se v promluvách, výkřicích a zvucích posluchač ztratí. Účinkuje více než třicet výtečných herců, ale plochy jejich vstupů jsou krátké a někdy se překrývají. Při nedbalém poslechu je pak jediným záchranným lanem shrnutí předchozí části, které zůstalo na začátku kapitol jako připomínka rozhlasové hry na pokračování.

Nutno napsat, že v Bystroušce vyzdvihla kvality audioknihy dětská porota, takže se malí posluchači zorientovali. Ostatně mnohokrát osvědčený hlas Jiřího Lábuse, který kapitoly v roli kronikáře otevírá, děti milují. Výborný výkon podávají i dětští herci. Každá promluva je vyslovována přesně, melodicky a s emotivním zabarvením. Téměř vymizel hlas vypravěče, takže celý děj je poháněn přímou řečí, podpořenou zvukovými efekty a souběžnou hudební linkou, což je u fantasy žánru škoda. Jak si představit podivuhodné společenství stromu, když nám ho nikdo nepopíše?

Logicky chybí ilustrace francouzského výtvarníka Françoise Place, nejsou však bohužel použity ani na bookletu audioknihy. Podle naivní kresby dvojice dětí na větvi by mohl mít neznalý rodič pocit, že kupuje pohádku o skřítcích pro nejmenší. I v krácené zvukové podobě však posluchače čeká dobrodružství, ve kterém jde o život a kde vzepřít se zfanatizovaným sousedům znamená odsoudit své nejbližší k vyhnanství. Ve větvích i trávě může leckdo přijít o domov, přátele i lásku. Podaří se Tobiášovi, zprvu chlapci, později mladíkovi, získat vše zpět? V podání Marka Lambory mu rozhodně fandíte.

Hudební složka, kterou zkomponoval Marko Ivanović, je monumentální. Budí dojem, že jste v hledišti zasedli do plyšových sedaček, a jen pro vás se rozehrál symfonický orchestr. Na jeviště ze svých míst moc nevidíte, ale naštěstí skvěle slyšíte každé slovo. Režisér Aleš Vrzák tak naplnil ideu rozhlasové hry, kterou soustředěně posloucháte se zatajeným dechem. Pokud však podpořeni anotací čekáte košatý příběh s ekologickými přesahy, přečtěte si ještě dodatečně knihu. Nahrávka není její přesnou zvukovou verzí, jen se nechala textem inspirovat a emotivně jej ve zkratce převyprávěla.