Zpět

O bohu s humorem, ale taky trochu vážně

recenze, , 13.11.2018
Klaun si povídá s Bohem
V každé recenzi by se slušelo alespoň stručně představit autora a interpreta díla. Tentokrát si tuto svou úlohu ulehčím, doufaje, že většina čtenářů a posluchačů audioknih Jiřího Suchého – básníka, textaře a živoucí legendu českého divadelnictví a humoru zná. Snad slyšeli některou z nahrávek s jeho povídkami, možná i jeho rozhlasové Osudy, v nichž už se Jiří Suchý svěřil, že píše knihu o Bohu. Nyní vychází i ona ve zvukové podobě.
Zdravotnické nakladatelství Galén má poměrně široký záběr a vedle literatury tištěné vydává i zvukové nosiče. V hudbě se zaměřuje na folkovou a undergroundovou scénu – do jeho portfolia patří Plastic People of the Universe, Jaroslav Hutka, Jan Burian, Vladimír Merta a další. Vedle hudební produkce přináší Galén čas od času i audioknihy – starší tituly Ruský týden Františka Ringo Čecha a román The Vole - Hraboš hrdina Vlastimila Třešňáka v interpretaci Jana Hartla vyšly letos v reedici a přibývají k nim další. Fejetony Jana Buriana, záznam přednášky letos zesnulého Zdeňka Mahlera a konečně i žhavá novinka Klaun si povídá s Bohem v originální autorské interpretaci Jiřího Suchého.
 
 

Kniha není žádnou vědeckou studií, či ortodoxní obhajobou té které víry. Text je psán a vyprávěn lehce, s nadhledem, s trochou humoru, ale i trochou vážna. Autor přiznává, že není natolik vzdělán, aby se pouštěl do erudovaných disputací. Uchyluje se tak k selskému rozumu, skrze nějž se zamýšlí nad významem pojmu Bůh, nad Biblí, přikázáními, církvemi, modlitbami. Tam kde postrádá logiku, pochybuje, klade sám sobě a vlastně i nám posluchačům otázky a zároveň se vymezuje proti militantním ateistům a věřícím, tedy proti krajnostem. Knihu Klaun si povídá s Bohem by si tak měli přečíst jak ateisté, tak věřící a brát Suchého „evangelium“ s nadhledem a porozuměním. Nejedná se o žádné „suchopárné“ čtení, třeba že je od Suchého.

Autor a interpret v jedné osobě je navíc průvodcem každému jednotlivému čtenáři a posluchači. Oznamuje, že otáčí stránku, kterou bude číst kapitolu, občas se glosuje, například slovy „to jsem zvědav, co jsem tam teď napsal“ nebo „patnáctá kapitola, to to utíká“. S tím souvisí i ponechání občasných zaváhání a drobných přeřeků v nahrávce. Je dobře, že v ní zůstaly – působí velmi autenticky a činí z četby komorní až intimní záležitost.

Dalším kladem audioknihy jsou situace, kdy se na několika místech textu objevují citace dialogů z her Hodiny jdou pozpátku a Dr. Johann Faust. V nich Suchému sekundují kolegové z divadla semafor Jitka Molavcová a Jiří Štědroň. Nejde o autentické ukázky z divadelních záznamů, ale o studiově nahrané pasáže, které jsou od samotné četby odděleny příhodným gongem a zvukem vyjíždějící opony. Jinak jde o četbu nepřerušovanou žádným hudebním nebo zvukovým předělem. CD uzavírá píseň Když je mi nejhůř.

Smekám pomyslný klobouk nad brilantním přednesem sedmaosmdesátiletého Suchého. Audiokniha Klaun si povídá s Bohem opět potvrzuje, že je výsostným a zodpovědným interpretem vlastních textů, jako jím byl Miroslav Horníček a je Zdeněk Svěrák. Dopřejte si radost trvající 3 hodiny a 20 minut a dopřejte sluchu zamyšlení snad věkem starého, zároveň ale stárnoucího klauna.