Zpět

Dvířky neprojde, kdo se necítí malý

recenze, , 03.06.2019
Koralina
Zatímco loni se posluchači s tvorbou světového bestselleristy Neila Gaimana seznámili poprvé prostřednictvím Severské mytologie, letos se s jeho díly takřka roztrhl audioknižní pytel. V první polovině roku vycházejí u vydavatelství Tympanum hned tři opusy: Nikdykde, Američtí bohové a Koralina. Jejich autor se prakticky bez výjimky pohybuje tam, kde se protínají množiny pohádky, dobrodružné četby, mytologie nebo populární fantastiky. Pro koho je ale audioknižní Koralina?
„Koralina ty dveře objevila brzy potom, co se do domu nastěhovali. Byl to velice starý dům.“ Malá Koralina Jonesová je vážně zvědavá. Většinu času tráví tím, že prozkoumává, co vypadá aspoň trochu zajímavě. Že ty dveře vedou někam, kam by nikdo neměl chodit, je jaksi nabíledni. Ale literární postavy netuší, jakého žánru je jejich příběh, a tak jim obyčejně svitne, až když už je skoro pozdě. Třeba, když jde o knoflíky.

Poprvé vyšla Koralina knižně v roce 2002, v českém překladu pak o pět let později v nakladatelství Polaris a od té doby ještě několikrát, především v návaznosti na úspěšné filmové zpracování Henryho Selicka z roku 2009. Nyní se tedy českému posluchači představuje také ve zvukové podobě.
 

Je s podivem, jak jednoduchým a výstižným způsobem dokáže dát Gaiman najevo, o jaký typ příběhu půjde a pro koho bude určen, byť horní věkové hranici se meze nekladou. Že jde vlastně o strašidelnou pohádku (na rozdíl od filmové adaptace poněkud méně komplikovanou), si byla vědoma i režisérka audioknihy Zuzana Burianová. Pro necelé čtyři hodiny dlouhou četbu překladu Ladislavy Vojtkové nevolila zlatou střední cestu, ale způsobem podání očesala potenciální cílovou skupinu na čistě primární. Zatímco dospívající nebo dospělý si mohl Gaimanův text v duchu interpretovat dle svého a vzít si z něj, co potřeboval, audioknižní zpracování dává od začátku najevo, že pro starší třinácti let nahrávka spíše nebude.

S herečkou Kristýnou Podzimkovou Maléřovou přichází do světa audioknih nový, velice příjemný mladý ženský hlas, o jaké je obvykle nouze. Poloha, kterou zaujala při četbě Koraliny, je hravá. Hlasy postav jsou v jejím podání výrazné, dospělému uchu možná přijdou příliš křiklavé, ale nezapomínejme, že jde o pohádkový horror a skřípavé hlasy – ty děti rády. Škoda jen, že většina postav působí zbůhdarma poněkud nesympaticky, ačkoliv nejde o postavy záporné (pravé staré dámy, pravý starý soused ze shora, lhostejná mluvící kočka). Neutrální hlas vypravěčky je ale velice vlídný, dívčí a navozuje dojem, že vám příběh předčítá starší sestra, která vás má ráda, a které věříte. Co se interpretce povedlo výtečně postihnout, je postupně gradující zlý podtón za hezkými slůvky v replikách druhé matky.

Jednoduchá, přívětivě magická a zároveň jaksi znepokojivá hudba Iva Sedláčka (trochu jako z hrací skříňky) už jen interpretčinu snahu podpoří. Podvolí-li se tedy posluchač přístupu vypravěčky a najde-li na chvíli opět svou dětskou duši, může s audioknižní Koralinou dojít velmi zajímavého zážitku.