Je 30. listopadu a Jáchym se svými rodiči navštíví knihkupectví, ve kterém si pořídí zcela neobyčejný adventní kalendář. Místo umělohmotných či čokoládových figurek jsou v jednotlivých okénkách malé poskládané papírky s podivuhodným a tajuplným vánočním příběhem o putování malé holčičky do Betléma. Z díla na vás po celou dobu dýchá nezapomenutelná adventní atmosféra a spolu s hlavními postavami se těšíte na další den, abyste se co nejrychleji doslechli další pokračování.
Audioknižní dramaturg a režisér v jedné osobě Jan Jiráň se rozhodl zpracovat knižní předlohu do dramatizované četby. K natáčení si přizval herce zvučných jmen, ale nejen to, při poslechu použil velké množství kvalitních efektů a skupina Bratři Ebenové se postarala o hudební složku.
Marek Eben se sametovým hlasem se ujal role vypravěče a zpěváka doprovodných písniček. Nebyla to vůbec špatná volba, z jeho projevu je cítit obrovská láska k Vánocům, jeho vyprávění je poutavé, zajímavé a hlavně napínavé. Jáchyma si zahrál opravdu velmi talentovaný Tobiáš Vacek. Tento chlapec svůj um ukázal už o rok dříve v rozhlasové hře Oskar a růžová paní od Erica-Emmanuela Schmitta a herectví se v audiu věnoval i po kalendáři. Režisér mu v tomto díle dal skutečně velký prostor ukázat, co umí. Jáchym kromě dialogů s rodiči a s dalšími postavami čte i většinu papírků. Tobiáš vše zvládá s obrovskou bravůrou, nijak se nezadrhává, je mu vždy perfektně rozumět a v celé dramatizované četbě jeho postava vynikne ze všech nejvíc. Jáchymovi rodiče jsou Libuše Šafránková a Josef Abrhám. Hlas paní Šafránkové navzdory jejímu věku nijak nezestárnul a maminku po třicítce zahrála opravdu skvěle. Bohužel obsadit Josefa Abrháma do role podobně starého tatínka nebylo úplně šťastné řešení. I když se pan Abrhám velmi snažil, jako tatínek je těžko uvěřitelný. Barvou hlasu už představuje spíš dědečka a i čtení papírků nepatří k těm zdařilým momentům celého díla.
Dalšími spíše epizodními postavami jsou zde knihkupec v podobě Stanislava Zindulky, Jana ztvárnil Josef Somr a Elisabet si zahrála Jaroslava Kretschmerová. Pan Zindulka a pan Somr se svých rolí zhostili výborně. Posluchačům však naprosto vyrazí dech zde již zmíněná paní Kretschmerová. I když se objevuje až na samotném konci audioknihya v textu má pouze pár vět, její výkon je naprosto úžasný. Do Elisabet vložila obrovské množství citu, smutku a především zvláštní radosti. Jí ztvárněná postava určitě dojme spoustu posluchačů. Paní Kretschmerová se bohužel v audioknihách a v dramatizacíh neobjevuje příliš často, je to obrovská škoda, protože v jakékoliv audioknize, ve které účinkuje, se jedná o herecký koncert. Děti ji především znají z filmové pohádky S čerty nejsou žerty, ve které představuje Petrovu macechu a asi nejznámější audioknižní titul je 4x Čtyřlístek, ve kterém si zahrála Zádrhelovu manželku.
Jak už zde bylo řečeno, Bratři Ebenové celou audioknihu obroubili hudbou. Jedná se skutečně o kvalitní skladby, při kterých bylo použito velké množství hudebních nástrojů. Jednotlivé melodie vytvářejí nádhernou atmosféru. Tvoří předěly mezi kapitolami, jsou použity jako podkresy při čtení papírků, což ještě více uvozuje tajuplný příběh a také se z nich staly tématické písničky. Nejsilnější zážitek je zřejmě varhaní skladba která zní v kostele. Jen je škoda, že melodií není víc. V audioknize se motivy často opakují a při souvislém poslechu pak jejich opakování působí spíš unyle a bez nápadu. Bohužel při smíchávání mluveného slova s hudbou došlo i k částečnému vyzrazení děje. Píseň o andělích a píseň o procesí, do kterého se připojí tři králové, se zde objevují příliš brzy.
Zvukové efekty jsou zde zastoupeny ve dvou rovinách. Za prvé dokreslují místa, ve kterých se objevují dialogy, díky tomu se posluchač ocitá v obchodě, v obývacím pokoji, telefonuje s Janem, vítá návštěvu atd., a za druhé dotvářejí atmosféru při čtení papírků. V druhém případě je výběr efektů poměrně nevyvážený. Posluchač se sice dokáže přesunout do dávných dob, ale zároveň nemá často prostor pro vlastní fantazii. Ruchy většinou kopírují předkládaný text, je-li např. interpretem řečeno, že někde něco šplouchlo, hned poté se ozve příslušný zvuk, to samé je v případě projíždějícího auta, apod.
Samotná úprava knižní předlohy do audiopodoby dopadla z velké části dobře. Naštěstí zde nedošlo k výraznému krácení knihy, většinou se jednalo o vypuštění přebytečných pasáží, které z velké části autor napsal z rekapitulačních důvodů. Kniha je určena spíš pro křesťany, Janu Jiráňovi se podařilo naprosto geniálně zpracovat Kouzelný kalendář i pro ateisty a přitom duch Vánoc v ní zůstal na sto procent zachován. Vynechal i nadbytečná filosofická témata, která by děti mohla zbytečně mást. Příběh se sice odehrává v Norsku, ale díky upravenému textu to děti vůbec nepoznají, jako by se to celé odehrávalo v Česku. Přesto lze v úpravě najít pár chyb. Vypravěč v jednom dni posluchačům sdělí, že Róma pozpátku znamená láska. Není zde vůbec vysvětleno, jak k tomu Jáchym došel. Ovšem samotný konec audioknihy je však velmi odbytý. Gaarder čtenářům nabídl mimo tajuplného vysvětlení i racionální pohled, Jan Jiráň posluchače o tyto dva pohledy ochudil a závěr je velmi nelogický. Za největší přehmat lze v poslední kapitole považovat vypravěčovu větu o tom, že Jan vstal ze židle a že začal vyprávět. Vyprávět však nezačal Jan ale Elisabet…
Na třech audioCD je celkem 24 souborů, každý by měl tedy představovat jeden adventní den. Většinou tomu tak je, bohužel občas začátek tracku se týká ještě předchozího dne. Za neodpustitelnou chybu lze však považovat spojení 21. prosince a 22. prosince do jedné stopy. V této stopě dochází k dvojímu čtení papírků a dvacátá druhá stopa pak představuje jenom zbytek příslušného dne. Ten, kdo si chce poslech rozdělit na jednotlivé dny adventu, to vždy ale snadno pochopí z textu. Přesto by bylo vhodné na konci každého dne uvést např. nějaký charakteristický zvuk, který by posluchače upozornil na zastavení přehrávače.
I když dramatizovaná četba obsahuje pár přehmatů, jedná se o jednu z nejlepších audioknih pro děti posledních let. Kouzelný kalendář dokáže nejen dětem nabídnout mnohem víc než obyčejný adventní kalendář, na kterém jsou většinou i kýčovité obrázky. Co kdybyste v adventním čase zkusili společně s dětmi otevírat pomyslná okénka tympanovského kalendáře? Pevně věřím, že nebudete zklamáni!
