Zpět

Tahle kniha není pro starý

recenze, , 28.02.2019
Kovy - Ovšem
Pokud je vám přes třicet, jméno Karel Kovář, alias Kovy, vám nejspíš nic neřekne. Pokud je vám pod patnáct, jeho plakát máte nad postelí. A zatímco zástupce starší generace jen nechápavě kroutí hlavou, jak mohl jednadvacetiletý youtuber (není-li to nadávka) napsat memoár, zástupkyně té mladší má jeho knihu dokonce podepsanou. Ano, vidíte správně – knihu, memoár. Co asi tak může světu sdělit někdo tak mladý?
Kovyho kniha, která nyní vychází také v audioknižní podobě, je především fanouškovskou záležitostí. Jeho tvorba začala videoherními sestřihy, později se dal na parodie, pokračoval cestovatelskými vlogy a dnes (mimo jiné) moderuje diskuzní pořad na TV Seznam. Známý youtuber však začíná vyprávění od svého dětství a přes vtipné historky z cest doslova po celém světě se dostává i k závažnějším tématům – jak zvládat slávu, přetvářku nebo jak se srovnat s vlastní sexuální orientací, zejména pokud není většinová.

Hlavně závěrečné kapitoly, které mohou starším a zkušenějším připadat jako děsné klišé, tak mladší generaci přinášejí užitečné rady do života, které by od starších a zkušenějších nebyla ochotna přijmout – kdežto od Kovyho ano. I tento pokročilejší posluchač však audioknihu Ovšem nemusí hned házet do žita – zejména kapitola o tom, jak si mladík na osloském letišti přeseděl nohy, až ho musela letuška odvézt do letadla na invalidním vozíku, je dokonale k popukání.
 

Načíst si vlastní audioknihu byla pro Kovyho výzva. Na svém instagramovém profilu přiznává desítky hodin práce a proklínání sebe sama, že ty věty napsal tak složitě. Výsledkem je 3 hodiny a 20 minut trvající nahrávka, díky které se můžeme lépe vžít do Kovyho životního příběhu. Zatímco tištěná kniha přináší množství fotografického materiálu, v audioknize lze lépe cítit autorovo rozpoložení díky poloze hlasu či tempu vyprávění.

Karel Kovář má díky zkušenosti s množstvím videí již vlastní způsob projevu do značné míry etablovaný. Jeho pravidelní sledující tedy dostanou přesně to, co znají z jeho YouTube kanálu – rychlé přesuny mezi poťouchlou a nesmělou rovinou projevu, změny hlasů v přímých řečích dospělých postav, nadsázku a (sebe)ironii. Pro neznalé však pravděpodobně zůstane jedním z mnoha. V audioknize totiž daleko více vyniká jeho drobná vada řeči, která je jinak ve videích jen velmi málo patrná.

Kapitoly oddělují nejen hudební znělky, které tvoří z větší části opakující se kytarové riffy, z menší klavírní melodie, ale také ukázky Kovyho poezie. Jedná se zejména ke konci knihy o velmi intimní výpověď, nicméně z básnického hlediska dosti neumělou. Právě při hlasitém přednesu její špatné frázování vyvstává o něco více, když samotnému autorovi uniká rytmus jeho vlastních slov.

Za vyloženě iritující potom lze označit část, ve které Kovy předčítá ze své internetové korespondence se spoluzakladatelem prvního YouTube kanálu, kde je každý řádek oddělen typickým cinknutím jedné z nejznámějších chatovacích aplikací. Cinkání se tak ozývá prakticky neustále a jediným plusem této scény je tak její relativně malý rozsah, takže na posluchačovo ucho nebude útočit dlouho.

Neumím si představit, že by měl Kovyho knihu interpretovat kdokoli jiný, ačkoli se na rozdíl například od Marie Doležalové, která načetla své Kafe a cigárko, nejedná o zkušeného herce s patřičnou hlasovou průpravou. Karel Kovář je zkrátka svůj a přesně takového ho jeho cílová skupina přijímá. Díky tomu má tento počin značný potenciál přitáhnout k poslechu audioknih také mladší generaci.

Je možné, že se jedná o první vlaštovku nového proudu – začnou si nyní knižní autoři či známí blogeři načítat svá díla? Nebo celebrity vlastní memoáry?