Jiří Walker Procházka patří k žijícím legendám tuzemské fantastiky, a kromě nekompromisních a někdy poměrně drsných (avšak v příjemných limitech staré školy) textů je též pověstný prózami bohatými na akci. Ruku v ruce s tím jsou pro autora typické široce promyšlené světy, v nichž se jeho příběhy odehrávají. Tyto světy – ve stylu zahraničních klasiků žánru – napínají recipientovu představivost a nutí ho se do díla skutečně ponořit, neboť autor se nezdržuje s vysvětlováním a vrhá nás přímo do středu dění. Výsledkem tak bývají originálně pojaté příběhy čerpající na první pohled z klasické fantasy v žánru „meč a magie“, avšak na druhý pohled leccos si půjčující i z fantasy epické. Autor navíc rád překračuje nejen hranice subžánrů, ale i žánrů samotných, a tak s oblibou mísí fantasy se science-fiction. To všechno mu právem vyneslo v českých luzích a hájích věhlas, a to nejen coby průkopníka mnoha žánrů (fantasy typu „meč a magie“ samotné, ale například též kyberpunku, který se v české literatuře s jeho povídkovou knihou Tvůrci času z roku 1991 objevil vůbec poprvé).
 
Legenda o hadech a ohni obsahuje všechny znaky pro Procházkovu fantasy typické a jeho čtenáři a posluchači tedy jistě nebudou nijak zklamáni. Příběh ze světa neznajícího oheň je dobře plynoucí jízdou plnou výborných nápadů a ukazující autorův rozsáhlý smysl pro imaginaci a pro vyprávění.
 
Pro Marii Moravcovou je Legenda o hadech a ohni první zkušeností s načtením audioknihy, což se bohužel projevuje na výsledku. Její hlasový projev je příjemný, má však bohužel mírné sklony k monotónnosti a strojovosti. Místy příliš pomalý přednes a relativně časté a dlouhé pauzy také výsledku neprospívají. Mírně nakřáplý hlas a občasně tlumený projev však vcelku dobře sedí k Procházkově drsné fantasy. Interpretce nelze upřít ani snaha vystihnout naturel a náladu jednotlivých scén, což jí ovšem ne vždy vychází perfektně – občas se Moravcová pokouší o příliš epicky vyznívající interpretaci, což se často míjí účinkem, zejména pro výše zmíněnou strojovost. Její projev tedy nenadchne, avšak – jak se říká – naštěstí ani neurazí. Kdyby interpretka jen o trochu lépe pracovala s emocemi a podávala je o něco přirozeněji, příběh by vynikl mnohem lépe. Ač je slyšet, že Marie Moravcová s autorovým imaginativně bohatým (a tím možná hůře uchopitelným pro interpretaci) textem bojuje statečně, stále je to v nástrahách a zákoutích daného fikčního světa více boj než elegantní tanec, jaký by si Legenda o hadech a ohni zasloužila.
 
Hudební předěly mezi jednotlivými kapitolami obstarávají epické smyčcové skladby. To sice může na jednu stranu působit jako klišé, poctivé fantastice ze „staré školy“ ovšem trocha klišé sluší a upřímně řečeno, velmi dobře to funguje a zní. Jinými slovy tedy zvolená hudba autenticky dokresluje atmosféru a jde o rozhodně správnou volbu.
 
Legenda o hadech a ohni není nejlepším počinem vydavatelství Walker & Volf, ani nejlepším audiozpracováním díla Jiřího Walkera Procházky. Naštěstí pro všechny zúčastněné, a pro posluchače zejména, nejde ani o žádný průšvih, kvůli kterému by si měli autorovi fanoušci nechat na tuto audioknihu zajít chuť.