Seriál Červený trpaslík je fenoménem britské seriálové tvorby s kratšími i delšími přestávkami již více než tři dekády, přičemž nové epizody seriálu občasně vznikají dodnes. Jedná se o originální komediální sci-fi seriál, který je ovšem do značné míry parodií žánru. Příběh Davida Listera, patrně posledního žijícího člověka ztraceného tři miliony let ve vesmíru, holografické simulace jeho mrtvého kolegy Arnolda Rimmera, umělé inteligence zvané Holly, sanitárního robota Krytona a Kocoura, marnivého tvora, který se po milionech let vyvinul z kočky domácí, má kromě seriálové podoby i tu románovou.
 
Čtveřice vydaných knih však není přepisem seriálu, ale de facto nezávislou románovou řadou. Zatímco televizní verze je primárně odlehčeným humorným dílem, knihy mezi řádky akcentují i vážnější témata, přestože na humor nerezignují a – stejně jako seriál – jednotlivými gagy a vtipnými hláškami doslova přetékají. A ač čtenářům nebo posluchačům znalým seriálu bude mnoho knižních pasáží povědomých nebo dokonce důvěrně známých, mohou si je v této podobě často vychutnat v nových kontextech, nečekaných propojeních a také po zahlazení logických chyb, kterých je v jinak brilantním seriálu nepočítaně.
 
Českým posluchačům jsou ve zvukové podobě k dispozici zatím první dvě knihy Nekonečno vítá ohleduplné řidiče a Lepší než život – obě režírované Jitkou Škápíkovou a načtené Kamilem Halbichem. Ten je mimo jiné fanouškům Červeného trpaslíka známý jako hlas jedné z ústředních postav, neboť v české verzi seriálu dabuje neurotického a nesnesitelného smolaře Arnolda J. Rimmera. Kamil Halbich interpretuje text výborně, jako Rimmerův dabér má náladu Červeného trpaslíka zjevně pořád pod kůží, jen v postavě excentrického Kocoura je občas (naštěstí skutečně jen občas) o něco rezervovanější, než by si zmíněný zasloužil. Na druhou stranu je příjemné, že Halbich nenapodobuje ikonický dabing jednotlivých protagonistů v podání svých hereckých kolegů, dokonce i postava Rimmera zní v audioknize jinak než v dabingu seriálové verze. Stejně, jako autoři knihy nechtěli kopírovat svou práci pro seriál, nekopíruje Halbich dabing. Interpret i režisérka očividně pochopili, že románová verze je svébytným dílem, nikoli jen jakýmsi rozředěným bonusem ke známému seriálu, a právě tak s ní nakládají.
 
Halbich nejen skvěle zvládá dialogy, věrohodně vystihuje náladu jednotlivých promluv i popisných pasáží, přičemž dobře dokresluje četné humorné narážky. Takřka dokonalé pochopení textu je znát z každé věty. Interpret totiž většinu absurdně humorných pasáží (což je takřka každá ze scén v obou knihách) podává jako by pojednávaly o něčem zcela normálním, což je pro Červeného trpaslíka specifické. Je třeba ocenit, že interpret nijak netlačí na pilu, nesnaží se intonací nikterak upozorňovat, kdy přijde vtip nebo bizarní situace, naopak přistupuje na hru se čtenářem, kterou nastavila autorská dvojice, a přenáší ji na posluchače. Přesto není jeho projev sterilní ani nudný, neboť právě ona samozřejmost, s jakou příslušné pasáže čte, činí z Červeného trpaslíka poslech nesmírně zábavný tím, jak je přehnanost celého díla záměrně zdánlivě všední. Kromě samotného textu také Halbich interpretuje i zvuky jindy specifické hlavně pro dramatizace, například až nepříjemně věrohodné Listerovo chrápání, zvuk dávení, nebo beat disco hudby, čímž se poslech stává mnohem dynamičtější a interpretace tak dostává další rozměr.
 
Za zmínku stojí i použitá hudba. Obě audioknihy rámují variace na původní seriálovou znělku, ještě zajímavější jsou však hudební předěly jednotlivých pasáží. K nim totiž posloužilo množství retrofuturistických melodií v žánru space disco, případně jsou využívány jiné zvuky a ruchy, věrohodně dokreslující atmosféru Červeného trpaslíka, který se dnes může zdát lehce zastaralý, ale zároveň vždy nadčasový a nikdy nestárnoucí.