Autorem Pohřešované je dnes osmatřicetiletý dokumentarista Petr Hátle, který se doposud věnoval převážně obrazovým dílům. Kvůli neochotě svědků vypovídat před kamerou zvolil spolu s kolegy ze svého tvůrčího týmu čistě zvukový formát – podcast. Tento pojem zjednodušeně řečeno znamená zvukový seriál, vycházející na internetu na pokračování. Pohřešovaná tak představuje původní, osmidílný dokument (autor později přidal ještě bonusový, devátý díl), v němž se Hátle coby dokumentarista-vypravěč vydává po stopách více než dvacet let starého případu nevyjasněného zmizení tehdy čtrnáctileté dívky Ivany Koškové. Ta vyrazila v podvečer 13. července 1997 na kole z rodných Příšovic do sousední obce, aby navštívila svou tetu. K ní ale nikdy nedorazila a její další osud zůstává neznámý.
 
Fenomén takzvaných true-crime podcastů odstartoval v aplikaci iTunes přes sedmi lety americký Serial, zabývající se patnáct let starou vraždou baltimorské středoškolačky. U nás se cestou investigativního seriálu vydala třeba Matematika zločinu. Hátle však jde spíše autorskou, více filozofickou cestou. Sbírá nejrůznější svědectví a vzpomínky Ivaniných příbuzných, spolužáků a dalších osob, které dívku znaly, a konfrontuje je s výpověďmi novinářky, sledující celý příběh od samého počátku, a líčením vyšetřování z pohledu do případu zapojených kriminalistů. Věnuje se jak zkoumání rodinného zázemí zmizelé dívky, tak jejím vztahům s okolím, prověřuje známé i veřejnosti dosud neznámé teorie o Ivanině osudu, včetně překvapivého a poněkud bizarního svědectví souseda rodiny Koškových, známého televizního jasnovidce a věštce, vystupujícího pod pseudonymem Vlastík Plamínek. Spolu s tím, jak se podcast chýlí ke svému konci, převažuje nad samotným pátráním po Ivaně vyšší rovina celého příběhu, snažící se o komplexnější zachycení toho, jaké škody napáchala tato tragédie na životech jejich blízkých.
 
Podcast Pohřešovaná je ale posluchačsky zajímavý nejen svým tématem, ale i samotným zpracováním. Ačkoliv jsou do něj přimíchány různé ruchy (zvonek kola, zvuk kroků, křik dětí na hřišti) a atmosférická hudba, nejvýraznější dojem zanechává samotná syrová autenticita rozhovorů. Ty zachycují subjektivní dojmy a pocity, které si mnohdy i protiřečí. Úkolem autora však nebylo dopátrat se jasné, jednoznačné odpovědi ale zachytit právě i nejednoznačnost, jak se na podobné události, navíc se značným časovým odstupem, dívají jednotliví aktéři příběhu. Na závěr jednotlivých částí umístil autor záměrně lákavé cliffhangery, lákající na to v poslechu pokračovat. Velmi pečlivě propracovanou dramaturgickou linku Kristiny Májové doplňuje nejen nápaditá zvuková složka podcastu, za níž byli zodpovědní Adam Levý a Vojtěch Knot. Na webu projektu se nachází i obsáhlý, graficky elegantně zpracovaný obrazový a textový bonusový materiál.