Rakušan Christian Diestl žije v Německu procházejícím hospodářskou krizí. Do budoucnosti hledí s obavami, které ho postupně dovedou až mezi antisemity, sympatizanty nacistické ideologie a do řad Wehrmachtu. Američan Noah Ackerman se pokouší prosadit v těžko propustných strukturách americké armády, což mu ztěžuje stigmatizující židovský původ, a svůj vztah s nežidovskou dívkou musí obhájit před vlastní rodinou. Michael Whiteacre patří mezi příslušníky privilegované americké bílé střední třídy, má za sebou úspěšnou kariéru filmového scénáristy a trpí ztrátou smyslu života, což ho přivede mezi armádní rektruty.

Christian prochází procesem neustále a až ke zrůdnosti rostoucí radikalizace, jíž padnou za oběť i poslední zbytky jeho svědomí. Postupně se z něj stává duševní zombie, která vše činí s jediným cílem – přežít, aniž by to samotnému Christianovi dávalo hlubší smysl. Michaelovu ztrátu životního cíle  armáda nevyléčí, ale dokonce ještě prohloubí, zatímco neduživému Noahovi se povede prorazit bariéry diskriminace, a to zejména vnitřní silou a skromnou statečností. Oba utrpí zranění – zatímco Noah v boji, Michael při dopravní nehodě, kterou v opilosti způsobí. V tomto okamžiku se jejich životní příběhy, které Shaw dosud popisuje paralelně, spojí, aby se v naturalisticky smutném, anticky monumentálním finále protnuly i s osudem Christianovým. A toto krátké krvavé setkání také určí, kdo z nich vyvázne živý, ať už pro to má jakýkoli důvod.

Lze říci, že všechny tři hlavní postavy jsou sice z hlediska prostředí a původu archetypální, ale rozhodně nejde o nějaké tezovité figurky. Irwin Shaw, sám válečný veterán, splétá ony tři příběhy jako rozsahem i kvalitou monumentální fresku s nekomplikovanou strukturou. Detailní vyprávění, jemuž byla právě přílišná délka dobovými kritiky vytýkána snad jako jediná slabina, je sice kořeněno svižnými dialogy, přesto představuje pro audioknižní zpracování poměrně velkou výzvu, a to především z hlediska udržení pozornosti.

Jedenatřicetiletý herec a dabér Petr Neskusil není v audioknižní produkci žádný nováček: solidní výkony už převedl na poli publicistickém (např. Společnost nevolnosti filozofa Václava Bělohradského) i v oblasti beletrie (sci-fi série Koloniální války Johna Scalziho aj.). Zde pod vedením zkušeného režiséra Miloše Vrány vsadil na působivý kontrast mezi prostým vyprávěním a poctivě zahranou přímou řečí. Popisné pasáže nevyznívají nudně, což je důležité i proto, že je na rozdíl od čtené knihy nelze jednoduše přeskočit, zatímco dialogy jsou často dovedeny až na hranici karikatury, aniž by však nešlo použití toho kterého hereckého prostředku bez problémů obhájit.
 
Úctyhodný rozsah více než 25 hodin poslechu se proto vstřebává velice dobře, až na drobné výjimky jej umocňuje a usnadňuje vhodně zvolená, filmově znějící hudba na konci kapitol. Zvuk nahrávky je čistý s dobře nastavenou hladinou hlasitosti hudby.

V češtině Mladí lvi poprvé vyšli v roce 1963 v doposud vydávaném překladu geniálního Josefa Schwarze. Toho v souvislosti s mluveným slovem známe lépe pod pseudonymem Josef Červinka jakožto významného rozhlasového režiséra a herce. Aniž bych mu chtěl vkládat slova do úst, řekl bych, že by byl s prací svých kolegů z Audiotéky a Našeho vojska nadmíru spokojen.