Zpět

Muž proti vesmíru

recenze, , 12.10.2021
Nadace
Z povahy žánru se zdá nevyhnutelné, aby vědeckofantastické příběhy stárnuly rychleji než kupříkladu milostné vyprávění ze současnosti. Opakované vydávání klasických děl sci-fi však svědčí o něčem jiném, a tak přichází čas načítání autorů, kteří debutovali na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století, tedy v době Zlatého věku americké sci-fi. Péčí nakladatelství OneHotBook si nyní můžeme poslechnout první knihu z kultovní série Nadace, kterou Isaac Asimov publikoval roku 1951.
Když Martin Myšička začne dutým, počítačově upraveným hlasem číst úryvky z vesmírné encyklopedie a my se mezi ťukáním mechanického psacího stroje ocitneme ve třináctém tisíciletí, nemusí to být ještě láska na první poslech. Jenže navzdory drobným anachronismům, jako je obliba doutníků či atomových blasterů, nás vyprávění do sebe překvapivě vtáhne. Síla vesmírné ságy netkví v technologických překvapeních, ale v mrazivém uvědomění, že lidská povaha se nemění. Na vzorcích pozemských civilizací lze sugestivně modelovat i dynamiku vývoje lidstva, které osídlilo vesmír a na rodnou Zemi dávno zapomnělo.
 
Nadace je velkolepou vizionářskou freskou, která líčí zhroucení gigantické Galaktické říše a pomalou cestu z chaosu. Jak takové téma uchopil režisér Hynek Pekárek? Překvapivě civilně a zároveň s jakousi naléhavostí. Přílišný patos by spisovatelově odvážné konstrukci neprospěl. Zároveň v projevu Martina Myšičky vnímáme, jak jako oddaný curlingový hráč odmetá z cesty prach a usazeniny, které by mohly žulový kámen posluchačova zaujetí odchýlit z trasy. Protože Nadace bezesporu představuje základní kámen sci-fi žánru, a ne náhodou obdržela v roce 1966 speciální cenu Hugo jako nejlepší série všech dob.
 
Předkládaná kniha vyšla nejprve v podobě povídek, takže nás nečeká souvislý příběh, ale několik volně navazujících epizod, které dohromady vydají na devět hodin poslechu. Asimov hraje se čtenáři hru, jenž tvůrci audioknihy skvěle rozklíčovali. Velké historické změny, otřesy civilizací, zrody nových království, vzestup náboženství i roli vědy v novém uspořádání pokaždé představuje na střetu konkrétního jedince, který se musí ve složité situaci zorientovat a být o krok napřed – před protivníky i čtenáři.
 
A tak je ústy Martina Myšičky pro nás živoucí matematik Hari Seldon, který se rozhodne vytvořit Nadaci jako pojistku uchování lidské kultury ve vesmíru a vyslat na odlehlou planetu encyklopedisty, i mladý Gaal Dornick, jenž se se Seldonem setká v okamžiku klíčovém pro úspěch celého záměru. Přestože Seldon v roli božského hodináře narýsuje další vývoj na tisíce let dopředu, Asimov nelíčí alternativní historii otrocky rok po roku, ale od jednoho kulminačního bodu ke druhému. Starosta Salvor Hardin či svobodný kupec Hober Mallow jsou geniálními hráči šachové partie, kterou jim Hari Seldon nachystal.
 

Místo rozvleklých popisů, které by nutně rozežíral čas, nás tedy v první dvousetleté historii Nadace čekají napínavé situace modelované sledem dialogů. Myšička přesvědčivě odstiňuje povahy a charaktery jedinců statečných i konformních, dychtících po moci či oddaných ideálům. To však neznamená, že vizi Isaaca Asimova stoprocentně přitakáme. Nutně se budeme během poslechu zamýšlet nad nepravděpodobností některých řešení či nad absencí jiných jednajících postav než rozumem a vzděláním obdařených mužů.
 
Dá se předpokládat, že při výběru tohoto titulu pro audioknižní vydání sehrálo roli, že je aktuálně premiérově vysílán stejnojmenný seriál z produkce Apple TV+. Už jen letmý pohled na obsazení dává nahlédnout, že filmaři přidali ženské postavy, a z ukázek vyplývá, jak velkolepě pojali vesmírné kulisy. Audiokniha si musí vystačit jen s kvalitním přednesem jediného herce, hudebními předěly mezi kapitolami a profesionálně zaznamenanou a dotaženou zvukovou stopou. Přesto je víc než možné, že seriál bude za pár let zapomenut, ale audiokniha bude Nadaci přivádět každý rok nové a nové stoupence. Ti, kdo Nadaci četli v devadesátých letech a chtějí si jen poživit zasutý čtenářský zážitek, jistě ocení i fundovaný překlad Viktora Janiše.