Audio vydavatelství Tympanum reaguje novinkovou nahrávkou na seriál z produkce HBO nazvaný, ve shodě s pojmenováním celé knižní série, Jeho temné esence. Přestože ohlasy na první díly jsou příznivé, potěšilo mě, že obálka audioknihy neodkazuje k seriálovému plakátu, ale k motivu použitému na knize. Kdo ví, zda i tento divácký úspěch nebude mít jen život jepičí. Ani hollywoodské hvězdy nemusí zvládnout předat příběh stejně přesvědčivě jako vnitřní čtenářův hlas nebo četba talentovaného vypravěče.

Pullmanovy knihy u nás vydává nakladatelství Argo a trilogie, kterou otvírá Zlatý kompas, vyšla již s několika obálkami. Na obalu zvukové knihy se zopakoval motiv použitý na knize určené dětskému publiku. Jeho temné esence totiž zaujaly děti i dospělé, proto jsou vydávány ve dvou verzích. Dívka Lyra, se kterou je snadné se v dětství ztotožnit, je vržena do světa, jehož zákonitosti dětský čtenář plně uchopit nemůže. Atraktivní fantastické kulisy, ve kterých mají své místo létající divoženky i mluvící lední medvědi, totiž umožňují autorovi zapracovat do knihy témata znepokojivá a jen málo dětská. Může vyšší cíl ospravedlnit zmaření lidského života? Jak by vypadala duše, kdybychom ji mohli vidět v podobě zvířete? A potřebuje člověk vůbec náboženství?
 
Četby se ujala herečka Martina Krátká. Nevím, proč jsem se, byť jen na okamžik, zamyslela, zda je rozumné celou váhu nahrávky naložit na bedra jedné křehké ženy. Vždyť svět, do kterého nás Zlatý kompas zavede, nahlížíme očima Lyry a jejím prostřednictví se dozvídáme o scholárech v Oxfordu, vzducholodích brázdících oblohu či kočujících Romunech na lodích. Kromě dalších dětí, především Lyřina kamaráda Rogera, vstupují do vyprávění silné ženské postavy – chladná a krásná paní Coulterová, vřelá a rázná máti Costová či přízračná a melancholická Serafina Pekkala. A se všemi si Martina Krátká poradila a rušivě nepůsobí ani plejáda postav mužských.

Pullman zapracovává do vyprávění ženský princip záměrně a promyšleně. Koneckonců i daemoni, zvířecí průvodci lidských bytostí, bývají opačného pohlaví než lidé, se kterými jsou nerozlučně svázáni. Audioknižní tým v čele s režisérem Pavlem Kadlecem se musel rozhodnout, jak promluvy daemonů pojmout. Lidé v příběhu se svými zvířaty rozmlouvají, naslouchají jim, někdy se s nimi i přou. Vnitřní dialog člověka se sebou samým se stává slyšitelným, přesto zůstává intimní. Zatímco na filmovém plátně pořád vidíme jen mluvící zvíře, v audioknize k takovému posunu naštěstí nedochází a daleko víc ho vnímáme jako odštěpek lidské duše.

Doprovodná hudba Dominika Svobody zprvu o povaze příběhu mnoho neprozradí a nechá vystavění podivuhodného světa na narátorce. Snadno se však zvyká na kouzlo hudebních koncovek citlivě reagujících na popisované prostředí a dějové zvraty. Poslední věty kapitol se prolínají s tóny a nechají se jimi unášet. Zlatý kompas je možno poslouchat jako dobrodružné putování odvážné dívky hledající ztraceného kamaráda i pravdu o svých rodičích. Audiokniha však zachovala dvojí zacílení, a tak je možné souběžně přemítat o nebezpečí dogmatismu a temných zákoutích církevních institucí, o tenké hranici mezi andělským a ďábelským, o tom, jaké břímě nese Lyra, ne nepodobná nové Evě.

Pullmanovo dílo v našem ateistickém prostředí nikdy nezpůsobí rozruch v kostelních lavicích, neboť ty zůstávají (snad s výjimkou Vánoc) prázdné. To však neznamená, že české publikum nepřemýšlí o duši, padlých andělech a pilířích víry.