Zpět

Noční můry, které zabíjejí

recenze, , 20.09.2021
Noční pták
Děsí vás zážitky z minulosti natolik, že se vám po nocích vracejí ve snech a ve dne kvůli nim nemůžete normálně fungovat? Pak si je nechte z paměti vymazat! Přesně to nabízí svým pacientům sanfranciská psychiatrička Frankie Steinová. Jenže dvě z jejích klientek spáchaly krátce po sobě sebevraždu. Náhoda? Detektiv Frost Easton z místního oddělení vražd si to nemyslí. Že se skutečně jedná o něčí ďábelský plán pochopí záhy on i Steinová. Oba je telefonicky kontaktuje tajemný hlas, který si říká Noční pták. A ač je to k nevíře, zná jejich nejtajnější nejhorší noční můry.
Pod značkou Témbr vyšel audioknižně první díl řady thrillerů Briana Freemana s Frostem Eastonem. Autor se z pozice marketingového poradce přeorientoval na spisovatelskou dráhu již v roce 2005 a této sérii předcházely ještě dvě další s jinými hrdiny. V příběhu Noční pták však i dle hodnocení zahraničních fanoušků Freeman své předchozí knihy překonal a snad i to je důvod, proč se právě prostřednictvím tohoto titulu představuje nejen českým čtenářům, ale i audioknižním posluchačům.
 
Noční pták představuje autorův již třináctý román, přesto se nezdá, že by v něm ztrácel dech. Spletitému příběhu nechybí napětí ani spád. Freeman se také snaží vyhýbat nejkřiklavějším žánrovým klišé, byť ze škatulky soudobých thrillerů nijak výrazně nevybočuje. Nejzajímavějším prvkem je pohrávání si s lidskou pamětí, kterou je možné hypnózou ovlivnit, což je doposud málo probádaná oblast psychologie. O podobné přemazání vzpomínek se v reálném světě před časem pokusil pomocí hypnózy například elektronický gigant Samsung. Ten na svém webu zpřístupnil video, v němž má hypnotizér člověku na týden vymazat vzpomínky na děj konkrétního seriálu, aby si tak divák mohl svou oblíbenou sérii znovu vychutnat jako poprvé. Dle ohlasů veřejnosti se ale úspěch příliš nedostavil. Možná, kdyby hypnózu vedla románová Frankie Steinová, dopadlo by vše jinak…
 
Vzhledem k tomu, že se v roli vypravěčů audioknihy střídají Easton a Steinová, zvolili v Témbru i dvouhlasé zvukové zpracování. Větší prostor připadl herci Vasilu Fridrichovi. Tento stále častěji obsazovaný interpret se na roli hlavního vypravěče a kapitol, psaných z pohledu samotářského detektiva, dobře připravil. Jeho uvolněná, přirozená, přesto precizně vystavěná četba provází posluchače po celou dobu nenásilným tempem s naprostou jistotou a bez zaváhání. V momentech, kdy se převtělí v tajemný hlas Nočního ptáka naopak na posluchačovy nervy působí až hororovým dojmem. Tomu dopomáhají i děsivé rekvizity, kterými autor děj zpestřuje.
 

S interpretkou kapitol vyprávěných optikou psychiatričky Steinové, se mohli posluchači setkat už v řadě audioknih tohoto žánru. Jana Stryková tak má pro tuto úlohu ty nejlepší předpoklady. Byť se zdá, že na začátku čte spíše povrchně a bez většího zaujetí, postupně se s nejednoznačnou postavou s bohatým vnitřním životem a nejedním tajemstvím sžila. Ke konci už je její výkon na tradičně prvotřídní úrovni. Dobře se jí podařilo hlasově vystihnout pochybnosti, které má hrdinka o situaci kolem ní i o vlastním osobním životě. Kontrolním uším či režiséru Janu Drbohlavovi a jeho týmu unikla pouze nepřesná výslovnost anglických místopisných názvů, každý z interpretů také jinak čte jméno modelu policejního vozu (a ani jeden zcela správně). Nejde ale o nijak závažné prohřešky, stejně tak by se dalo polemizovat, zda v překladu Jana Jiráka dává smysl mluvit o e-mailech jako o „dopisech“ ale celkově pozitivnímu dojmu tyto nemnohé nedostatky příliš neublíží. Kdo se chce trochu bát, Noční pták je pro něj jako stvořený. Možná pak kdekdo z posluchačů zatouží mít možnost, nechat si přemazat paměť a poslechnout si příběh znovu jako poprvé.