Anansiho chlapci jsou představováni jako volné pokračování úspěšných Amerických bohů a pokračování, jak každý ví, zavánějí nastavovanou kaší. Možná měl Neil Gaiman o té souvislosti mezi romány pomlčet a nechat na čtenáři, ať si sám spojí, odkud pana Nancyho zná. O pavoučího boha Anansiho, který s potěšením ostatní klame, a přesto dokáže být přes veškeré levárny neodolatelný, vlastně zprvu nejde. Jde o Tlustého Charlieho, jeho nešťastného syna.

Kdo tvorbu Neila Gaimana nezná, mohl by si při poslechu první části myslet, že lapálie mladého účetního v Londýně, jsou jen rozvernou vztahovou hříčkou ze současnosti. Trable s rodiči, nezáživná práce v kanceláři a na obzoru mdlé světýlko v podobě svatby s dívkou jménem Rosie, jejíž matka je však noční můrou každého zetě. Jenže Michal Isteník čte od první věty s nasazením, které by odpovídalo hře od Shakespeara.

Pod vedením režisérky Alexandry Bauerové se totiž posluchač, podobně jako Tlustý Charlie dostává do soukolí událostí, které je jen vláknem zapleteném do svazku dalších vyprávění. Některé příběhy jsou navíc mnohem starší, byly poslouchány v dobách, kdy lidé po zemi ještě nechodili a rozdíl mezi zvířetem a bohem byl jen těžko postižitelný. A kolem historek všedních i těch mýtických se ovíjí ještě příběh o síle příběhů, o tom, jak běh světa vychýlí jediné vhodně zvolené slovo.
 
Možná si teď znalci udělají v hlavě poznámku „typický Gaiman“. A ano, Gaiman pokračuje v prozkoumávání mýtů, jen je kombinuje s chytře vymyšlenou literární zápletkou a stává se tak stravitelnějším pro běžné publikum, které fantastice neholduje. Text srší vtipem, vrší originální a velmi přesná přirovnání, žongluje se slovy ze samotného potěšení z jazyka. Hudební předěly, jejichž autorem je Mario Buzzi, ještě urychlují tempo, pumpují do četby další energii. Když Michal Isteník začne zpívat o limetkách, uvědomíte si, že už vám po tvářích tečou slzy smíchu. Pokud posloucháte ze sluchátek na veřejnosti, dejte si pozor, ať se nezačnete nepřístojně šklebit.

Přednes je podmanivý, plný podtónů a náznaků, takže posluchač tuší, co přijde, ale to ho o překvapení neochudí. Isteník je stejně přesvědčivým Tlustým Charliem jako jeho světáckým bratrem Spiderem, který mu ze života udělá peklo. Rozliší temperament snoubenky Rosie od nekonvenční policistky Daisy dřív, než si Charlie nějakého rozdílu vlastně všimne. Promluví přiléhavě odporným hlasem Grahama Coatse, bezpáteřního podvodníka a Charlieho zaměstnavatele, Ptačí ženy, u kterého hledá zmatený účetní pomoc, i sousedek čarodějnic, které se tváří, že neumí do pěti počítat, ale ve skutečnosti mohou skoro za všechno.

Každá věta je vyslovena s nějakým nádechem, nejen přečtena, a narátor táhne své publikum příběhem, jako by to byl ten nejlepší text, který Gaiman napsal. Možná napsal lepší, ale takhle vyšperkované zvukové verze se jim nedostalo, a to jsem si s chutí poslechla i ostatní audioknižní zpracování Gaimanových titulů, ať už z produkce Tympana, které vydává i Anansiho chlapce, nebo OneHotBook. Na stejné úrovni jsou jen Dobrá znamení v podání Jana Zadražila, ale to je kniha napsaná Gaimanem ve spolupráci s Terrym Pratchettem, takže se to nepočítá.