Zpět

Chytej loď, je tam chleba se sádlem!

recenze, , 11.08.2015
Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii
Knihy Zdeňka Šmída jsou dodnes u mladých čtenářů velmi oblíbené. Autorova díla často spojuje láska ke sportu a k trampování, smysl pro humor, akčnost a dobrodružství. Jeho románovou prvotinu Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii lidé často označují za „vodáckou bibli“. Mladík se v ní snaží přimět svou přítelkyni k tomu, aby s ním jela na vodu. Ta se k jeho představě o dovolené staví odmítavě, protože chce navštívit moře. Aby ji přesvědčil, vypráví své vyvolené řadu úsměvných historek, které prožil při sjíždění Lužnice a Sázavy s Bongem, Kenym, Lucií, Lídou, Ivanem, Maruškou, Křižákem, Kateřinou a ostatními členy party.
Z jedné takové příhody, kdy dvojici na nebezpečných peřejích uplavalo pádlo, a kánoe se stala neovladatelnou, pochází i legendární hláška, kterou jsem si vypůjčil pro nadpis tohoto článku. Kniha navíc obsahuje i skutečného průvodce světem vodáků, v nadsázce seznamuje s vodáckými zvyklostmi a nechybí i slovníček slangových výrazů, užívaných na řekách.

Vedle laciného televizního seriálu, jehož tvůrcům se bohužel vůbec nepodařilo literární text převést do vizuální podoby, byl v oblasti mluveného slova tento titul adaptován celkem třikrát, na audioknižní trh se však dostalo pouze nejmladší načtení. První verzi nahrál Jaromír Meduna ve studiu Knihovny a tiskárny pro nevidomé společně se Šmídovým volným pokračováním Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách. Škoda, že nahrávka zatím zůstává určena pouze zrakově znevýhodněným – Medunova interpretace je totiž velmi svěží a při důkladné zvukové rekonstrukci by si své příznivce určitě našla. 

O druhé nastudování vodáckého průvodce se postaral Český rozhlas. V roce 1991 natočila v plzeňském studiu Marie Texelová pětidílnou četbu na pokračování s Tomášem Šolcem, Antonínem Kaškou a Lucií Schneiderovou. Jde o četbu velmi zdařilou, neboť všichni tři interpreti zcela porozuměli autorově humoru a promítli jej do interpretace. Literární předloha přímo vybízí k vícehlasému zpracování. Tomáš Šolc se zhostil role vypravěče, Lucie Schneiderová s Antonínem Kaškou zdařile ztvárnili zápisy z lodního deníku a Kaška pro pestrost přečetl názvy jednotlivých vyprávění. O hudební doprovod se postarala trampská muzika, která je pro atmosféru na řece jako stvořená.

V roce 2010 vydalo Nakladatelství XYZ svou audiopodobu Proč bychom se netopili v režii Jitky Škápíkové a v geniálním podání Davida Novotného. Považuji tuto audioknihu za vůbec nejlepší titul mluveného slova z produkce XYZ. Novotnému se mistrovsky podařilo přenést posluchačovu mysl na lodě za partou, hlasem vždy vystihl vše, co psané řádky vyjadřovaly, ironii, sarkasmus i žertovné popichování žen a mužů. Skvostné povídání ozdobily kytarové variace na známé táborákové písničky, u kterých nechybí foukací harmonika ani hvízdání. Abych však titul příliš nepřechválil, jednu vadu na jeho kráse spatřuji v náhlém a nepochopitelném ukončení číslování vyprávění, které bylo do dvou třetin nahrávky interpretem sdělováno a které sloužilo v nahrávce pro snadnější orientaci.

Jste-li milovníky této legendární knihy, máte-li rádi pobyt v přírodě jako trampové či vodáci nebo jste se s tímto titulem dosud neseznámili, pak vězte, že se s Davidem Novotným během necelých čtyř hodin nebudete ani chvíli nudit a břicho od smíchu nepřestane bolet.