Zpět

Klímova fantastická Slavná Nemesis v mistrné interpretaci

recenze, , 29.08.2022
Slavná Nemesis
Ladislav Klíma byl zvláštní osobností, která uznávala řadu filozofií od solipsismu přes egodeismus až po přesvědčení, že neexistuje hranice mezi pravdou a fikcí. S ohledem na svou filozofickou vyhraněnost přistupoval Klíma i ke své literární tvorbě. Jedním z témat, která se v jeho díle často opakují, je existence, respektive neexistence hranice mezi životem a smrtí.
Přestože Klímovy hororové a fantaskní příběhy dodnes patří k čtenářsky poměrně oblíbené literatuře, v nabídce audioknižních vydavatelů se jeho jméno objevuje sporadicky. V rozhlasovém archivu lze však kromě autorových filozofických esejů nalézt i několik jeho povídek, romaneto Utrpení knížete Sternenhocha či horor Edgar. Nejnovější rozhlasové zpracování Klímova díla (povídka Já a strýc) ale pochází už z roku 2011 a od té doby jako by se na tohoto autora audiálně zapomnělo. To se však změnilo v letošním roce, kdy nezávisle na sobě dvě audioknižní nakladatelství vydala Utrpení knížete Sternenhocha (Kanopa) a Slavnou Nemesis (Tympanum v edici Legendy). Zatímco Kanopa v čele s hercem Václavem Knopem zvolila samostatnou knihu, tvůrci z nakladatelství Tympanum si vybrali jednu z jeho povídek, a sice povídku Slavná Nemesis, která dala název celé sbírce hororových povídek. Posluchači očekávající načtení celé Klímovy sbírky tak zřejmě budou zklamáni. 

Hrdinou povídky Slavná Nemesis je mladík Sider, který se zamiluje do tajemné dámy v modrém. Jeho láska se však časem mění v posedlost a hraničí s paranoiou. Klíma je mistrem slova a za pomoci i nepatrných detailů ve vyprávění dokáže budovat opravdu strašidelnou atmosféru, a přestože víte, že se jedná o fikci, jste ochotni přistoupit na to, že předkládaný příběh je pravdivý (a to vše v souladu s Klímovou filozofií).

Tvůrci audioknihy, v čele s režisérem Petrem Gojdou, se museli vypořádat s knižní působivostí textu, která skvěle podněcuje čtenářovu fantazii, a zejména se museli popasovat s archaičností, která do značné míry komplikuje interpretaci a také poslech. Jednoduchým řešením by bylo upravit text do současného jazyka, avšak tím by posluchači mohli přijít o celou jednu rovinu, která příběhu dodává na působivosti. Tvůrci se však komplikovanosti nezalekli a ponechali Klímův text bez úprav. To ale vyžadovalo přítomnost narátora, který má s archaickými a složitěji strukturovanými texty zkušenost. Režisér Gojda proto oslovil Karla Dobrého a ačkoli jméno tohoto herce není v audioknižním světě příliš frekventované, jeho filmová a divadelní tvorba (např. Urbanův Hastrman, Dykův Krysař nebo Sorokinův Den opričníka) ukazuje, že byl pro náročný Klímův text ideální volbou.
 

Interpret si dává záležet na každém slově, složitě strukturované věty předčítá po smyslu, na filozofické myšlenky klade patřičný důraz a umožňuje je posluchačům vstřebat. Stejně rychle jako Sider propadá zoufalství a své posedlosti uhání Dobrého projev, nikoli však na úkor srozumitelnosti! Hercova expresivní a místy až exaltovaná interpretace podporuje fantaskní atmosféru povídky. Připočteme-li k tomu tajemnou a hrůzu nahánějící hudbu Ivana Achera, která v audioknize neplní jen funkci obyčejného předělu mezi kapitolami, ale na vhodných místech zaznívá i pod slovem, získáme nahrávku, která chytne a už nepustí. A pokud budete poslouchat po tmě a se sluchátky, čeká vás opravdu nevšední posluchačský zážitek!

Malá výtka však míří na vrub vydavatelství Tympanum. Ačkoli je interpretace Karla Dobrého ve všech ohledech obdivuhodná a na skvělé úrovni, můžeme v nahrávce slyšet dvě drobná zaváhání v hercově projevu. Vzhledem k náročnosti textu je narátorovi bez zaváhání odpustíte, avšak důslednější prací ve studiu by se jich dalo vyvarovat. Tyto dvě technické „chybky“ trochu kazí výsledný dojem z jinak velice pečlivě připravené audioknihy. Nic to však nemění na tom, že tato Slavná Nemesis určitě stojí za poslech.