Zpět

Sto let slovenské emancipace

recenze, , 17.04.2023
Slovenské století
Málokterý současný autor historiografické literatury se těší tak příznivému přijetí u odborné veřejnosti i u čtenářů jako historik a publicista Pavel Kosatík. Málokterý takový autor zároveň dokázal zaujmout audioknižní vydavatele v takové míře jako on. K dispozici je asi deset titulů, které přinášejí mluvené zpracování těch nejdůležitějších Kosatíkových počinů.
Byť je každá audiokniha věnována jinému tématu či jiné osobnosti, mají něco společného. Emil běžec, Jan Masaryk. Pravdivý příběh, České okamžiky či Osm žen z Hradu nabízejí přístupný, přesto nebanální styl i neotřelý, mnohdy překvapivý úhel pohledu. To vše jako výsledek poctivé práce s prameny a nesporné autorovy erudice. A vykazují ještě jednu potěšující vlastnost: obrovské štěstí na skvělé interprety, mezi nimiž nechybějí opravdu velká jména českého éteru jako Lukáš Hlavica, Ivan Trojan, Jiří Plachý nebo Jan Šťastný.
 
V centru zájmu Pavla Kosatíka jsou především československé dějiny 20. století, které často nenásilně vztahuje k české současnosti. Jeho Slovenské století tak soustředěním se na slovenský aspekt společných dějin představuje výjimku, a to z mnoha důvodů nesmírně podnětnou. Především takový fokus do značné míry nutí publikum k přehodnocování významu dějinných událostí, které důvěrně zná, protože mu autor významně změní úhel pohledu. Tam, kde mohl stát mnohdy až nesnesitelně lehký a chce se říct přirozený odsudek, může u publika vzniknout nové, nezaujaté pochopení. 
 
Velmi zřetelné je to třeba u událostí Pražského jara, které se z českého hlediska jeví jako zápas o demokratizaci systému a liberalizaci společnosti, ze slovenského pak především jako snaha o dosažení nové úrovně národní emancipace, která byla v posledku vyjádřena federalizací Československa. Zde vidíme důvod, proč se po Moskvou řízeném vpádu vojsk Varšavské smlouvy Češi cítili zcela poraženi, zatímco Slováci o poznání méně. Dalším takovým bodem je jistě rozdělení federace v roce 1992, které má mnohý z posluchačů v živé paměti, ale také dávno „znepřítomnělá“ postava Milana Rastislava Štefánika, kterou českýma očima možná nevnímáme jako tak důležitou, jak by si zasloužila.
 
Lze bez nadsázky říci, že zkoumání slovenského úhlu pohledu v jistém zajetí české optiky vytváří zajímavé napětí, které Slovenskému století dodává občas až thrillerový nádech. Ale také nastoluje otázku po české vině za slovenské dějiny. Ta se v textu objevuje s postupujícími roky chronologického vyprávění čím dál explicitněji, a také se přirozeně stává čím dál nepříjemnější. Ne vždy jsme „svým Slovákům“ rozuměli a bohužel ne vždy jsme jim rozumět chtěli.
 
U autora Kosatíkových kvalit patrně nelze srovnávat jednotlivé knihy mezi sebou a vyzdvihovat jednu proti druhé. Nelze tedy ani tvrdit, že by Slovenské století bylo knihou nejlepší, přesto patří k těm nejzajímavějším. Vedle výše uvedeného tomu u čtenáře, který sáhne k poslechu, výrazně pomáhá i příspěvek špičkového vydavatelství OneHotBook, které se ujalo vydání audioverze textu původně publikovaného v pražském Torstu. Režie se ujala bratislavská rodačka Natálie Deáková, která stojí za několika výjimečnými počiny, třeba za populárním Dámským gambitem nebo za jedním z vrcholů audioknih pro mládež, Mojenkou Olgy Stehlíkové. Zkoncipovala klasickou audioknihu založenou na síle textu, nenásilném projevu a nenápadné předělové hudbě na konci kapitol.
 

Interpretace se ujal sympatický pražský herec Petr Lněnička, jehož hlas můžeme slyšet především v řadě dramatizací. Svého úkolu se zhostil s  přehledem, čte velmi soustředěně, dokumentaristicky, bez manýr a zbytečných intonačních návodů, které by snad textu dávaly jednoznačné vyznění. O to čistší bude názor, který v hlavě přemýšlivého posluchače za oněch více než 14 hodin vznikne a uzraje.