Temnota je nový detektivní román švédského žurnalisty a spisovatele Davida Lagercrantze, kterého kromě životopisu Zlatana Ibrahimoviće proslavilo především autorství nové trojice románů ze série Milénium. Ty dopověděly příběh oblíbených postav předčasně zesnulého autora původní trilogie Stiega Larssona. Nyní ale Lagercrantz přichází s vlastním, samostatným příběhem a zcela původními hrdiny. V duchu tradic severské školy je ale představuje nesourodá dvojice: mladá, průbojná policistka s problematickými rodinnými vztahy a geniální profesor, zmítaný vlastními démony.
 
Zpočátku se pátrání rozjíždí jako běžná detektivka ze spíše provinčního prostředí. Postupně však vychází najevo, že zavražděný muž nemusel být tím, za kterého jej jeho okolí považovalo. Proč kdysi s nebývalou zuřivostí rozbil housle? A co zneklidňujícího zahlédl na hřišti během pískání posledního zápasu svého života? Policie uvázla ve slepé uličce a Vargasová musela tým opustit. Po několika letech od spáchání zločinu se Micaela s Rekkem za výjimečných okolností opět setkávají a na vlastní pěst namísto policie chtějí celé věci přijít na kloub. Pátrání je postupně zavádí do nečekaných sfér mezinárodního protiteroristického boje a jeho ne zcela čistých praktik, posvěcených nejvyššími místy.
 
Intermezzy mezi rozehřívací částí a napínavým pátráním jsou flashbacky do několik desítek let vzdálené minulosti, i přespříliš zdlouhavé pasáže, v nichž se z charismatického profesora stává depresemi zmítaná troska. Tady ale Lagercrantz trochu příliš zabředl do popisu niterných pocitů svých hrdinů, aniž by zaznamenal, jaký vliv mají tyto pasáže na tempo příběhu. Kdyby zručný editor příběh trochu prokrátil, mohl se nést ve svižnějším, přívětivějším tempu. Naštěstí pro posluchače ale má nahrávka silnou oporu v osobnosti interpreta.
 
Tam, kde autorův text unavuje posluchačovu pozornost podrobnostmi, které vyprávění nikam neposunují, nastupuje totiž herec Lukáš Hlavica, z povzdáli jištěný režisérem Janem Drbohlavem, aby posluchačům podal pomocnou ruku a provedl je spletí zdlouhavých pasáží k místům v ději, kde se opět něco děje. Hlavica usedl za mikrofon s typicky profesionálním přístupem, zahrnujícím pečlivou přípravu i vypravěčskou zkušenost. Oč méně nápadným hercem je, z televizních obrazovek jej patrně znát nebudete, tím více se jeho audioknižní četby blíží k pomyslnému vrcholu toho, kam jde interpretací text posunout. A to platí, možná tím spíše, v případech jako je tento, kdy má za úkol neunudit posluchače k smrti dříve, než přijdou na to, kdo stojí za úmrtím v daném příběhu. Hlavicovo jemné pohrávání si s tónem hlasu stanovuje atmosféru dané kapitoly, od zádumčivosti přechází k napjatému očekávání až po dynamickou akci. Vše však v mantinelech kultivovanosti a adekvátnosti. A totéž se dá říct i o zvolené doprovodné hudbě Darka Krále. Ta v sobě střídá zvuky melancholického klavíru, střídané smyčcovými melodiemi či orientálně laděnými tóny, odkazujícími se k ději.