Zpět

Být vidět

recenze, , 27.02.2018
Ukaž, co děláš!
Přistupovat ke knihám Austina Kleona jako k tradiční „self-help“ literatuře by mohlo vést k nedorozuměním. Ani Kraď jako umělec, nebo Ukaž, co děláš! si takové ambice neklade. Útlé brožurky, strukturou podobné spíše lístečkům s několika tipy a „kopanci“, vám sice pomoci mohou, ale bez tendence se moudře tvářit, zaštiťovat se vědeckými výzkumy a kochat se svou vlastní užitečností. O to přínosnější ve výsledku jejich dopad může být.
Kniha Ukaž, co děláš! se sice českého vydání dočkala už v roce 2014, až nyní ale vypustil Jan Melvil Publishing do světa i zvukovou verzi. Dobrá zpráva je to hned dvakrát. Text o dvou stovkách stran je totiž stále (a asi ještě dlouho bude) velmi aktuální a stojí za přečtení. A audiokniha patří k tomu nejpodařenějšímu, co z dílny JMP ve zvuku vzešlo.

Zatímco první Kleonova kniha, Kraď jako umělec, se potýkala ve zvukovém zpracování s řadou neduhů, čerstvá novinka se těmi všemi předchozími nemálo poučila. Kupříkladu už nepotřebujeme u názvů částí poslouchat interpreta s podivným echem. Fádní muziku vystřídaly krapet svěžejší (a ve vztahu ke knize i patřičnější) jednoduché melodie. A celkový dojem nudy (a manažerských vyžehlených puků u kalhot) z přednesu většiny dosavadních interpretů vystřídal méně zkostnatělý, více uvolněný přednes debutujícího Ondřeje Halámka. Ten při porovnání s matadory nakladatelství JMP, Petrem Hanákem a Petrem Theodorem Pidrmanem konečně k textu nepřistupuje jako ke kotvě, která svazuje hrdlo. Neřeší tolik správnou artikulaci, o to větší měrou se postaral o přirozený tok mluvy. Jeho věty mají větší šmrnc, až skoro působí, jako by Ondřej Halámek Kleonovu knihu posluchačům převyprávěl a ne četl.
 

Jan Melvil Publishing Kleonovy práce vydal v edici Briquet, tedy právě v té, na kterou se nejlépe „šahá“ a kouká. I když audiokniha podobné vjemy neumožňuje, neměli byste si ty dvě hodinky poslechu s Ukaž, co děláš! nechat ujít. Tedy v případě, že jste nějak kreativní, tvůrčí a rádi byste, aby o vás vědělo i okolí. Kleon nenavádí k povrchní snaze se ukazovat, ale jednoduchými, leč účinnými krůčky, posouvá vás, respektive vaši tvorbu a aktivity ke stavu „být vidět“. Může dokonce napomoci zbavit se ostychu, nebo naopak vás zarazit, pokud si myslíte, že prvoplánově sdílet všechno a všem vede k maximální (efektivní) účinnosti. Dokáže být vtipný, stejně jako břitce ironický, trochu kamarád, trochu mentor. A je dobře, že právě takový autorský přístup se dočkal u zvukového zpracování adekvátní reflexe.