Zpět

Vánoční skřítek pro kocoura

recenze, , 12.01.2022
Fiškus a vánoční skřítek
Před téměř dvaceti lety, když byly moje velké děti malé, jsme objevili fantastický titul Kocour Fiškus a vánoční skřítek. Kniha, kterou ze švédského originálu přeložila Jana Svatošová, nás zavedla na zasněžený sever, kde o Vánocích nikdy nechybí sníh a závějemi cupitají, poskakují a někdy bloudí roztodivné bytosti. Většinou na lyžích, i když někdo vlastní jen lyži jednu, a to se pak při jízdě jen horkotěžko drží rovnováha. Především nás nadchla ústřední dvojice, děda Pettson a kocourek Fiškus, kteří, jak jsme pátráním zjistili, už tehdy patřili mezi populární postavy nejen ve Švédsku, ale třeba také v sousedním Německu. Trvalo však ještě další čtyři roky, než Knižní klub vydal těmhle povedeným přátelům druhou knihu. Zdá se však, že pro jejich poetiku, humor a neustálé škádlení opravdu zahořelo až nakladatelství Host. V rychlém sledu vydalo tři knihy ze série a mezi nimi znovu i geniální vánoční dobrodružství, jenž je péčí audiovydavatelství OneHotBook k dispozici také jako audiokniha Fiškus a vánoční skřítek.
V první chvíli jsme nad zvukovou verzí kroutili hlavou. Pamatujeme si totiž, s jakým nadšením jsme na stránkách prohlíželi, doslova studovali každý obrázek. Swen Nordqvist, který příběh napsal, jej totiž zároveň ilustroval. V mnoha ohledech se dokonce ilustrace zdají být primární, a text je jen obtéká doprovodným komentářem. Důraz na vizuální složku ostatně souvisí s Nordqvistovou profesní historií. Nepoštěstilo se mu dostat na výtvarnou školu, a tak vystudoval architekturu. Přes různé výtvarné zakázky se nakonec k ilustrování propracoval. Knížky o Pettsonovi a kocourovi Fiškusovi ho však katapultovaly nejen mezi renomované ilustrátory, ale i spisovatele pro děti. Ve zmíněné vánoční knížce tak v kresbách najdeme mimo jiné vodítko pro složitý mechanismus, který děda vyrábí, aby kocourkovi splnil velké přání.
 
Pak jsme si ale doma řekli, že ohmatanou knihu hledat nebudeme a dáme šanci Vladimíru Javorskému. Herec se nadechl a slova začal sypat z rukávu, jako by tenhle příběh byl také jeho nejoblíbenějším vánočním vyprávěním. Nakreslené vločky nahradila zvonivá hudba a Javorského broukání. Děda promlouvá rozvážně, kocourek odpovídá podle momentálního rozpoložení. Někdy jako milé učenlivé děcko, jindy jako vzdorovitý klučina přeskakujícím pisklavým hláskem. Pettsonovi každou chvíli pořádně zamotá hlavu. Dětská logika, se kterou Fiškus všechno hodnotí a komentuje, může i laskavého dědu občas pěkně rozladit. Tihle dva se ale především mají moc rádi, a tak se v jejich reakcích děti, ale také rodiče či prarodiče spolehlivě poznávají.
 

Během dvaceti čtyř dnů, které zbývají do Vánoc, však do jejich mikrosvěta pronikne mnoho dalších postaviček. Vypadá to, že nejen dědovi Pettsonovi záleží na tom, zda za jeho kocourkem opravdu přijde vánoční skřítek. A tak jsme se u zdobení stromku, přípravy bramborového salátu a smažení kapra svíjeli smíchy, když Javorský promlouval hlasem splašených slepic, prodavačky Škatulky z obchodu s krabicemi a bedýnkami nebo začínajícího listonoše milujícího párky. Najednou jsme si uvědomili, že vše podstatné Swen Nordqvist vložil do slov a že jsme mu vlastně křivdili.
 
Režisérka Jitka Škápíková připravila veselou tří a půl hodinovou hříčku, která potěší nejen o Vánocích. Přesto se přimlouvám, a neberte to prosím jako sabotérskou akci, pořídit si k poslechu i tištěnou verzi. Pak totiž bude zážitek dokonalý a překlene všechny obtíže, které sváteční čas přináší – připálené cukroví, nevrlost uštvaných rodičů i pomalost, s jakou se dny do Štědrého dne vlečou.