Zpět

Máme pořád rádi lokomotivy?

recenze, , 02.04.2015
Veselé mašinky - Pohádky z depa a kolejí
Při cestách vlakem se často můžeme setkat s rozzářenými dětskými obličeji. Jsou to právě mašinky, výhybky, semafory, koleje, depa a nádraží, které fascinují již několik generací dětí. A u některých se z fascinace může vyklubat láska na celý život.
Dokladem obliby vláčků a všeho s nimi spojeného je i audioknižní trh. Vedle několika zpracování Pohádek o mašinkách Pavla Naumana, se v roce 2013 k dětským uším dostalo vyprávění pana přednosty Drahoráda v podání Josefa Somra. V témže roce vydavatelství GMP Group natočilo se stejným interpretem další mašinkový disk, který si nyní blíže představíme.

Autorem CD Veselé mašinky – Pohádky z depa a kolejí je Radek Adamec. V šesti příbězích nás přenese do starých časů, kdy supěly parní lokomotivy, vláčky měly roztodivná jména a výhybky se nepřehazovaly pouhým stisknutím tlačítka. Posluchači se v nich také dozví, jak co fungovalo, kdo na dráze pracoval a co bylo v kabinách mašinfírů. S parní lokomotivou Všudybylkou se projedeme do Chytrákova a do Nesmyslova, s jedním obrovským modrým vláčkem se přestaneme bát tunelů, s výhybkou Jarunou a s línou závorou poznáme, proč je důležité dělat svou práci poctivě, u jedné smutné mašinky nás potěší její splněné přání a v depu prožijeme pohádkové Vánoce.

Překrásné povídání doprovází řada zvukových efektů – autentických ruchů z prostředí železnice. Díky nim poznáme, jak zní spouštění a zvedání závory, jak hučí parní kotel, či jak vrže výhybka při přehazování. Řeč mašinek je doprovázena tajuplným echem a zajímavým lokomotivovým šuměním či pískáním a v pěti případech nás na konci odveze, s krátkým hudebním předělem, vláček. U poslední pohádky se rozloučíme instrumentální melodií koledy Štěstí, zdraví, pokoj svatý, kterou si v depu zpívaly mašinky. Nahrávka by však v tomto ohledu potřebovala jistou dávku důslednosti: v jednom případě se na zmíněnou řeč lokomotivy zapomnělo, někdy jednu scénu zvukové efekty doprovázejí celou, jindy se v ní zničehonic objevují a pak zase mizí.

Smutné také je, že po vložení disku do přístroje jsme vrženi, bez jakéhokoliv úvodu, do první pohádky. Snad by se zde hodil předěl podobný tomu mezi jednotlivými příběhy, který by neobsahoval odjezd vlaku ale jeho příjezd. Na nosiči jsou ovšem také ruchy, které se lokomotiv netýkají. Za nesmyslné lze považovat rozškrtnutí ohnivého mužíka, který sice v dosahu dřevo nemá, přesto tak hoří. Nejhůře dopadl zásah hasičů, o jehož přesvědčivosti můžeme značně pochybovat. Tyto další efekty jsou pro titul spíše zbytečné, neboť posluchači nezbude téměř vůbec žádný prostor pro vlastní fantazii.

Poutavý a laskavý přednes Josefa Somra byl ve zvukovém studiu vydavatelství bohužel zcela pokažen – z nepochopitelných důvodů byla vystříhána naprostá většina interpretových nádechů. Je mi záhadou, proč se tak stalo, když ze zbylých nadechnutí lze usuzovat, že pan Somr při čtení ani nesípal, ani nebyl zadýchán. S takto razantním přístupem jsem se setkal opravdu poprvé. Dýchání je pro vyprávění nezbytné – udává mu patřičný rytmus, tempo a předčítaný text spojuje. Jeho absence poslech tříští a dělá z pana Somra doslova robota.

I přes četné výhrady je však tato audiokniha příjemným překvapením a děti dozajista potěší. Kvalitních pohádek o mašinkách přece není nikdy dost!