S trojicí románů Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou a Vražda v zastoupení jsme se knižně mohli poprvé setkat mezi lety 1962-1967. Ještě v oněch šedesátých letech se díky úspěchu dočkaly příběhy doktora Pivoňky ze soukromé detektivní kanceláře druhého vydání. Třetího pak v osmdesátých letech a čtvrtého po roce 2000. Ani filmoví a televizní tvůrci nepřehlídli, jaké oblibě se díla těší, a tak mimo jiné vznikl na počátku nového tisíciletí i úspěšný seriál Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, v hlavní roli s Ondřejem Vetchým.
 
První díl trilogie nám představuje hlavního protagonistu, detektivní kancelář, kde pracuje, jeho šéfa, přítelkyni Boženku Skovajsovou, komickou postavu továrníka Zdeborského a dále celou plejádu charakterů točících se kolem pochybného časopisu Osvobozená lyra, který žije z peněz, jež sami autoři platí redakci za otištění jejich básní. Krácenou rozhlasovou úpravu Vraždy pro štěstí jsme mohli na rozhlasových vlnách slyšet už v srpnu 2020, o necelé dva roky později následovala četba na pokračování druhého dílu Vražda se zárukou.
 
Co se týče vydání na zvukovém nosiči a pro download, Radioservis, ať už z jakýchkoli důvodů, ovšem začal trilogii vydávat od prostředka. Tři měsíce po premiéře stejnojmenné četby na pokračování totiž nejprve vydal Vraždu se zárukou. Vyprávění doktora Pivoňky, se v tomto případě v režii Tomáše Soldána zhostil Michal Bumbálek. Což je s podivem, jelikož v archivu rozhlasu tou dobou již rok a půl dlela nahrávka předchozího dílu, tedy Vraždy pro štěstí. S podivem proto, jelikož Vraždu pro štěstí načetl pod zkušeným režijním vedením Aleše Vrzáka Martin Preiss a jeho přínosu audioknižnímu dílu, stejně jako celému vyznění nahrávky, není co vytknout - jak se nyní mohou posluchači přesvědčit.
 
Zatímco Bumbálek „přiřazuje postávám místy až komické zabarvení hlasu“ (jak jsme psali v recenzi zde), Preiss ve Vrzákově režii přistupuje k dílu velice citlivě a poslech literárně důmyslného vyprávění nabitého lehkým, inteligentním humorem se tak stává lahodným posluchačským zážitkem. Tvůrci dokázali zužitkovat potenciál tohoto odlehčeného detektivního díla, na němž je znát, že jej přední čeští spisovatelé tvořili s radostí a láskou k literatuře i žánru.
   
Také hudební předěly mezi dějovými úseky a zvukovými stopami se v případě obou vydaných dílů liší. Vraždou se zárukou se průběžně line několik hudebních motivů, z nichž skladba Erika Truffaze působí extrémně rušivým dojmem, který rozbíjí pracně budovanou atmosféru a nutí posluchače posunout se ve zvukové stopě dál nebo přeskočit na další. O nic lépe s dílem nekoresponduje ani aranžmá téhož tvůrce pro skladbu Nature Boy (z roku 2008), kterou celá audiokniha začíná. Naproti tomu La Petite Bal Milese Davise (z roku 1957), která doprovází Vraždu pro štěstí (poprvé vydanou 1962), je posluchačsky mnohem komfortnější a v kombinaci s Preissovou interpretací, která nás uvádí do každodenního života soukromého očka pracujícího pro pražskou kancelář Ostrozrak, působí příjemně kompatibilním noirovým dojmem. Což jde navíc ruku v ruce se záměrem autorské dvojice, která na trilogii pracovala coby na holdu v zahraničí tou dobou tak oblíbené hard-boiled school, jenžto žánr pojala počesku a se značnou mírou nadsázky – jak lze ostatně číst ve Škvoreckého Nápadech čtenáře detektivek. Navíc je zmíněná skladba jaksi „historicky věrná“ – tedy žánru, nikoli časovému umístění příběhu, ten se odehrává na počátku třicátých let.
 
 
Na tomto místě je možné prozradit, že v roce 2023 plánuje Radioservis vydat poslední díl trilogie, čili Vraždu v zastoupení, který by měl opět načíst Martin Preiss. Nezbývá tedy než se těšit a doufat, že jeho přípravě pro zvukové vydání bude věnována stejná péče a cit pro dílo a jeho atmosféru, jako v případě Vraždy pro štěstí.