Zpět

Věci, na které se nezapomíná

recenze, , 03.11.2022
Zvuky probouzení
Jsou knihy, které se obáváme číst, jelikož by to mohla být moc silná káva, jakkoli pravdivá zpověď se v nich může skrývat. Možná tím spíš k nim přistupujeme s respektem. Zvuky probouzení patří mezi ta díla, která vyšla audioknižně, díky tomu je rozhodování o něco jednodušší. Člověk si totiž může říct, že od manželů Trojanových bude to tíživé svědectví snazší přijmout.
Zvuky probouzení napsala autorská dvojice. Taktéž manželé. Petr Třešňák je především novinář, zástupce šéfredaktora v týdeníku Respekt a držitel mimo jiné Ceny Ferdinanda Peroutky. Jeho žena, Petra Třešňáková, pracuje jako psychoterapeutka a lektorka krizové intervence. Spolu, na základě zkušeností se svou dcerou, založili spolek Děti úplňku, pomocí nějž se snaží zlepšit situaci rodin s dětmi s autismem, ať už upozorňováním na nedostatečné možnosti sociální péče, nebo vlastními projekty, jako je homesharing. V návaznosti vznikl z jejich iniciativy v roce 2017 stejnojmenný dokumentární film v režii Veroniky Stehlíkové ukazující náročnost péče o těžce postižené autisty.
  
Téma autismu a rodičů v náročné až bezvýchodné situaci najdeme i v jejich knize Zvuky probouzení, vydané tiskem již roku 2020 a nominované na Magnesii Literu 2021. Na jedné straně lze říct, že je to dílo terapeutické, oba manželé se zpovídají ze svých pocitů, které soužití s autistickým dítětem přináší. Popisy vývoje chování dcery, snahy o nalezení rovnováhy mezi péčí a osobním životem nebo potřeby vyrovnat se s pocity selhání prokládá Petr Třešňák úvahami o rodičovství jako takovém a teoretickými zmínkami z oblasti psychologie. Několika kratšími vstupy přidává jeho žena autentický pohled z pozice matky, která s dcerou tráví většinu času. Oba pak popisují i způsoby, jak se s náročným údělem pokoušeli smířit skrze duchovní cestu.
 
 V režii Jakuba Taberyho se rolí manželů Třešňákových zhostil jiný manželský pár, a to Ivan a Klára Trojanovi. Ani jednoho z herců není nejspíš třeba výrazně představovat – za zmínku stojí pouze, že pro Kláru Trojanovou byla interpretace Zvuků probouzení první čistě audioknižní prací. Do té doby jsme se s jejím hlasem v audioknižním prostředí mohli seznámit pouze v rámci série Nebojte se klasiky! Ivana Trojana jsme si mohli poslechnout již několikrát, především v souvislosti s tituly publicistického rázu nebo vykazujícími výraznou společenskou závažnost jako Vládneme, nerušit nebo Opuštěná společnost Erika Taberyho. Svůj hlas propůjčil i knize Pavla Kosatíka Emil Běžec.
 
 
Tempo četby je v tomto případě přiměřeně svižné, poměrně dynamické. Přesto nijak neruší citlivou, střídavě láskyplnou, ponurou, nebo kontemplativní atmosféru. Kratší pasáže čtené Klárou Trojanovou jsou v porovnání s kapitolami čtenými jejím manželem co do dynamiky trochu méně výrazné, ale stále příjemné na poslech, a především velmi uvěřitelné. Zvuky probouzení nejsou veselé poslouchání, ale s o to hlubším prožitkem.

Snad více než pro rodiče autistů, kteří se určitě v příběhu manželů Třešňákových najdou a prožijí některé situace s nimi, je audiokniha vhodná pro posluchače, kteří s autismem žádné zkušenosti nemají. Ukazuje totiž opačnou stranu spektra, která není tak vděčná pro literární a filmové zpracování jako vidíme například ve filmu Rain Man. Tím spíš patří audiokniha Zvuky probouzení k těm věcem, na které se nezapomíná. A ti, kteří by si potřebovali po poslechu tohoto díla trochu odpočinout, mohou navázat audioknihou Autismus & Chardonnay od Martina Selnera v podání Davida Novotného, v níž není o nic méně autismu, ale zato mnohem více humoru a nadhledu. Naproti tomu Josef Schovanec, kterého Petr Třešňák i v knize zmiňuje, je k poslechu hlavně v rádiu a na YouTube. Jeho dvě knihy, které u nás vyšly, Vítejte v Autistánu a O kolečko míň, se zatím audioknižního vydání k velké škodě nedočkaly.